Túra na Lovoš a zpátky

Už je prosinec, uplynul první týden a já jsem se zase dostala do lesa. Listí je spadané, na cestách leží vrstva bláta a ptactvo poskakuje po zemi a loví svačinu. Cestou vzhůru jsem potkala menší hejno, úplně stejně jako nedávno v Ralsku u vodního zdroje. Jsou méně ostražití a více hladoví. Nevím, kolik toho dokáží najít v lese k jídlu, na zahradě jim však vždycky pověsím nějakou dobrotu.

Pokračovat ve čtení „Túra na Lovoš a zpátky“

Milověci 2019

Milověci roku 2019 jsou z trochu jiného soudku okruhu zájmu. Jistě sem však ještě něco přidám později, až na to dojde. Nadělila jsem si pár bio produktů, jejichž méně planeta-friendly ekvivalenty už mi došly a chci zkusit něco nového. Většina je certifikovaná a vhodná i pro vegany, ale hlavně alergiky, kteří ty chemické reakce, podnícené třeba velmi tvrdou vodou nebo složením výrobků, chtějí mít trochu na uzdě a pod dohledem.

Pokračovat ve čtení „Milověci 2019“

Za zamčenými dveřmi

Indy mě pozval na výlet po terezínských zamčených domech, a tak jsem tedy sbalila fototechniku, zimní bundu do terénu a jednoho listopadového odpoledne jsme vyrazili na exkurzi. Dlouhé ztichlé chodby ve vojenské nemocnici byly prozářené zapadajícím podzimním sluncem. Zatímco v kinosále už se šeřilo a na půdách panovala úplná tma, protkaná paprsky, prodírajícími se malými okny.

Pokračovat ve čtení „Za zamčenými dveřmi“