Ve skutečnosti jde o fungl nové sestřihy všech záznamů z larpů. Eodix už mám kompletně hotový, byla to fuška, ale bavilo mě to řádně. Vytvořila jsem krátký vzpomínkový klip se záběry ze všech mnou zdokumentovaných ročníků.
Eodix Remastered
Janův hrad nad Vizovicemi
Janův hrad, známý také jako Prokopovský dvůr, stojí v lese nad Vizovicemi, v krásné zvlněné krajině, která teď na jaře září sytou zelení. Hrad se momentálně nachází ve stavu revitalizace, takže se dovnitř jít nedá. Na hradě vznikla vyhlídka a všechny stavby jsou kryté šindelovou střechou. U hradu je však místo k posezení pod střechou nebo u ohnišť.
Židovský hřbitov v Koryčanech 2018
Prvního května jsme se vypravili původně jinam, ale nějak nám nebylo přáno, a tak jsem zašla alespoň na cintorín. Některé náhrobky nebyly ani vidět, jiné zase vykukovaly z trávy, rozeklané jako kusy skály v zeleném moři. Dokonce i orezlý samohyb při schůdcích ke hřbitovu stál na svém místě.
Deštivý les
Vypravila jsem se na krátkou procházku do hustolesů za bažinami. Celou dobu pršelo, takže nikde nebylo ani živáčka. V lese začal houstnout opar a vznášel se mezi stromy. Sem tam se ozvalo zapraskání větviček. Na vysokých skalách rostou mohutná stromiska, jejichž kmeny neobejmou ani dva lidé, kamení je pokryto hustou vrstvou lišejníku a všudypřítomný mech svítí svou jasnou zelení.
Výlet k řopíkům
Udělali jsme si výlet k řopíkům, malým betonovým pevnůstkám, které nám velice důrazně připomínají rok 1938. Nacházejí se v lesích a dnes už na sebe jednotlivé bunkry nevidí, jak je ten les zarostlý. Některé z pevnůstek jsou dobře ukryté.
Záznamy ze staré digitální kamery
Po hodně dlouhé době uzrál čas k tomu, abych si jen tak pro radost nahrála záznamy z miniDV kazet do počítače. Ta myšlenka bobtnala postupně. K realizaci jsem potřebovala spoustu elánu a pár kousků hardware.
Na východní vyhlídce vrchu Šedina
Už jsem měla okolí trochu prolezlé a tak jsem si řekla, že se na křižovatce cest dám doprava k malé vesnici s názvem Nová Skalka, plné romantických domečků a skalních sklepů. Nenápadná bahnitá silnice mě dovedla do civilizace skryté v údolí. Zde to pěkně žilo. Jeden krásný dům vedle druhého. Prošla jsem celou vesničku a za kapličkou jsem se dala ke kopci Šedina. Už odtud jsem zahlédla vyhlídkovou skálu, nacházející se něco málo přes 7 kilometrů od místa výsadku ve Starých Splavech.
Jaro v lesích
V dubnovém lese bylo krásně. Protože se široko daleko nenachází žádná hlučná civilizace, slyšeli jsme jenom zpěv ptactva. Slunce se k večeru umoudřilo a začalo házet stíny přes údolí. V dálce se nad modrou siluetou hor tyčila rozhledna na Ještědu.
Roklí k Braniborské jeskyni
Braniborská jeskyně je místo pod skalním převisem v lesích nedaleko Starých Splavů. Lze se sem dostat roklí Dlouhým dolem, romantickým lesem, plným zvířat a zpěvu ptactva.
Dubnový krysový zápis
Venku to místy vypadá na jaro, v Ralsku jsou ještě stále zamrzlé louže a u mě je všechno při starém. Potkani papají, řádí, padají a dupou. Theodorek válčí dál. Oba jsou stále při chuti a nedávno jim cinknul druhý level. Každý potkanář ví, že druhý level už je kmetský věk, pánové si to zatím dávají s přehledem.
Kingdom Come: Deliverance
Po prvních 91 hodinách hraní už mohu směle prohlásit, že se Kingdom Come od studia Warhorse povedl. Jeho vývoj jsem sledovala jen koutkem oka, občas jsem zahlédla Weekly Torch, ale jinak jsem to nechala běžet. Když jsem pak měla možnost si hru vyzkoušet, zakysla jsem u ní na mnoho nocí, podobně jako u Zaklínače. S tím to bylo ale o dost jednodušší, protože jsem ty reálie znala a těšila se na ně, jak malé děcko.