Tím chci říct, že každou minutu bylo jinak. Vylezla jsem ve vánici a na závěr se přismahla na sluníčku. Za kopcem foukal ledový větříček a i sníh se tam držel, zatímco na straně chemické už bylo jaro, léto.
Čtvero ročních období
Radobýl Revisited
Naskytla se možnost jít se nechat ofouknout na vrch Radobýl, na kterém už jsme byli minule, a tak proč ne. Chvátat někam v dál se nám nechtělo, ale výhledy z Radobýlu, i když lehce zamžené, jsme si nenechali ujít. Cestou jsme ještě okoukli pár již prozkoumaných destinací a pak jsme se mezi divočáky vydali dom.
Zimní večer v lese
Šla jsem se vydupat do lesa. Cestou jsem ještě vyřizovala telefonát, proč ne, no každopádně zpráva dobrá, takže cajk. Na zemi se již dělala břečka, ale v lese a na kopci ještě vládl led a sníh. Zažila jsem naprosto úžasný západ slunce. Takový ten barevný, který září až do tmy. Růžové nebe se odráželo v hladině jezera a celá krajina byla zahalená barvami západu. Jak již to tak bývá, celou akci jsem si neplánovala. Na kopci jsem se ocitla náhodou a k západu slunce jsem také přišla náhodou.
Zasněžený víkend
Víkendový sněhový speciál. Počasí nadělilo sněhovou přikrývku, a to jsem si nemohla nechat ujít. V sobotu padal sníh a v neděli se po lesích převalovala mlha. Spíchla jsem z toho i relaxační video.
Opárenským údolím
Vytáhla jsem paty ze sluje, doufaje, že to sluníčko vydrží trochu déle, ačkoliv jsem se až za vyhlídkou U Dvou lip rozhodla, že seskáču po Císařských schodech, skrze prastarý lom na žernovy, až do Opárenského údolí s potokem. Tam jsem se o pár metrů vrátila zpět, abych navštívila Morový kámen. Podél potoka jsem pak pokračovala do obce Malé Žernoseky, pojmenované právě podle oněch mlýnských kamenů.