Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Už jako malý capart jsem byla posedlá stromy, spletenci kořenů a tůňkami v nich. Podél lesní cesty, která vedla k hájovně stávaly mohutné stromy, jejichž kořeny vytvářely spletence, po kterých se dalo šplhat. Vždycky jsme lezli po nízkém hřebenu na obou stranách potoka, který v zimě zamrzal a voda působila úplně černým dojmem. Další strom rostl na druhé straně oblouku za hájovnou a pod ním byla dutina, z níž si nejedno místní děcko udělalo bunkr.
Původně to nebylo vůbec v plánu, měli jsme namířeno do dolu cínového, ale naskytla se zajímavá destinace, ze které mi oči přecházely. Přijeli jsme na místo. Řidič se snažil vystoupit a poryvy větru ho uklidily zpátky do auta a zabouchly za ním dveře. Nad železobetonovou těžní věží, tyčící se jako citadela nějakého temného pána nad areálem dolu, letěly tmavé mraky a vítal nás mocný fukéř.
Divokou krajinou Krušných hor jsme se po několikahodinové namáhavé cestě s několika zastávkami dopravili k areálu opuštěného cínového dolu, který zanikl a byl rozebrán v roce 1947. Dnes se ve vzrostlém smrkovém lese tyčí železobetonový monument, jehož stěny pokrývá vrstva mechu.
Nepravidelně si chodívám procvičit šunky a fotooko do zdejších hvozdů, a tak můžu vyhlásit, že se stromy už oficiálně barví do podzimních odstínů žlutozelené, temně rudé i oranžové. Mezi stromy pak pobíhají srnky, lesáci a po zemi hopká rozličné ptactvo.
Během tří slunečných dní jsem se krátce prošla po hřbitově. Procházky od sebe dělily celé týdny. Mezitím už se podzim začal vybarvovat, a to i v lese, kam se ještě chystám v nejbližší době zajít.
V jednom malebném údolí proběhl už třetí ročník landartové akce, jejíž výsledky si chodívám prohlédnout osobně. Tentokrát jsme se však s Indym zdrželi v pustých pláních po okolí. Cestou jsme zahlédli jeleny a černou veverku. Potkali jsme dvě zasypané studně, zarostlé zbytky obydlí a cestou zpět trochu sprchlo.
Po rozfoukaných Svatováclavských slavnostech přišel prosluněný víkend. V neděli odpoledne k večeru byla chvilka na procházku po lese v okolí Máchova jezera. Hladinu čeřily poryvy větru a vlnky šplouchaly po písečných plážích. Šla jsem se podívat na Šroubovák i na výběžek u mola nedaleko Swampu. Hrad Bezděz byl krásně vidět v dálce za jezerem.
Svatováclavské slavnosti v Lovosicích jsou rok od roku větší, dokonce tak velké, že už ani není kam dávat samohyby. Stánky se táhnou do dálav a na několika hudebních scénách po celém městě vystupují různé kapely až do pozdních nočních hodin. Nechybí ani kolotoče a další kratochvíle, například let vrtulníkem.
Pokračovat ve čtení „Svatováclavské slavnosti v Lovosicích 2018“