Jak jsem hrála Fallout 76

Dvě plechovky.

Fallout hraji už od prvního dílu. Dali jej ke SCORE, takže jsem si mohla doplnit vzdělání na už tehdy stařičké hře. Potom přišel i druhý díl, v roce 2008 třetí, v roce 2015 čtvrtý a prozatím nakonec online otevřený postapokalyptický Fallout 76, který mi přiblížil události roku 2102, 25 let po atomové válce. Odehrává se tedy před událostmi ostatních her v alternativním světě, který vyniká specifickým designem Ameriky padesátých let, připomíná období studené války, na každém rohu se ukrývá bunkr a celé je to vůbec docela hezké.

Pokračovat ve čtení „Jak jsem hrála Fallout 76“

Mlhavý podzim v Dubí

Už jako malý capart jsem byla posedlá stromy, spletenci kořenů a tůňkami v nich. Podél lesní cesty, která vedla k hájovně stávaly mohutné stromy, jejichž kořeny vytvářely spletence, po kterých se dalo šplhat. Vždycky jsme lezli po nízkém hřebenu na obou stranách potoka, který v zimě zamrzal a voda působila úplně černým dojmem. Další strom rostl na druhé straně oblouku za hájovnou a pod ním byla dutina, z níž si nejedno místní děcko udělalo bunkr.

Pokračovat ve čtení „Mlhavý podzim v Dubí“

Vichřice nad těžní věží

Původně to nebylo vůbec v plánu, měli jsme namířeno do dolu cínového, ale naskytla se zajímavá destinace, ze které mi oči přecházely. Přijeli jsme na místo. Řidič se snažil vystoupit a poryvy větru ho uklidily zpátky do auta a zabouchly za ním dveře. Nad železobetonovou těžní věží, tyčící se jako citadela nějakého temného pána nad areálem dolu, letěly tmavé mraky a vítal nás mocný fukéř.

Pokračovat ve čtení „Vichřice nad těžní věží“