Šnečiska a Edgaří nadílka

Než jsem jim dočistila domeček, vytvořili shluk.

Šnečci mi povyrostli. Zase jsem je přestěhovala, tentokrát do faunaboxů, i když jsem na boxy tuhle „nadávala“. Pokud budu mít nějakou korunu navíc, zkusím někde koupit ten nízký, podlouhlý exo terra box. Nenapadá mě, co lepšího bych jim mohla pořídit za svých pět peněz. Bedny z IKEA jsou sice dobré, pokud vyříznete větračku aspoň přes jednu třetinu víka, ale když šneci povyrostou, začnou se presovat pod víkem na tom zlomu, za který se bedna nosí a to není dobré. Kromě toho je dovnitř hůř vidět.

Pokračovat ve čtení „Šnečiska a Edgaří nadílka“

Průzkum rozpadlých budov u letiště

Hřiště mezi budovami.

U letiště jsme se byli podívat s fotoaparáty dvakrát, naposledy v pátek 6. července a ani tentokrát jsme neobsáhli vše, co jsme chtěli zdokumentovat. Vždycky si vybereme pekelné počasí, kdy se nám podrážky lepí k letištní ploše, tak jak před pár lety, ale co už. Opuštěné okolí bývalého vojenského letiště nabízí nepřeberné množství rozpadlých budov, v nichž probíhala nejedna paintballová i airsoftová válka. Barevná munice vytvořila abstraktní a psychedelické obrazce na stěnách, z nichž se jednotlivé vrstvy nátěrů fotogenicky odlupují a sypou se na zem.

Pokračovat ve čtení „Průzkum rozpadlých budov u letiště“

Jeskyně Psí kostel

Skála, pod níž se nachází jeskyně.

Jeskyně Psí kostel leží v severozápadní části Hradčanských stěn. Jedná se o uměle rozšířené skalní převisy v pískovcovém masivu. Lze se k nim dostat pískem pokrytou lesní cestou po turistických trasách z Hradčan. To je jedna možnost. Nebo lze sejít z naučné stezky Jeřáb, podívat se na historické opevnění a napojit se zpátky na trasu o kus dále.

Pokračovat ve čtení „Jeskyně Psí kostel“

K jeskyni a nazpět

Šla jsem se vyvenčit k Braniborské jeskyni a okolí. Už jsem to potřebovala, jako prase drbání. Konečně přestalo pršet, oprášila jsem tedy fotův přístroj, přeskákala silnici, lemovanou křížky a zalezla jsem si do lesa. Vzala jsem to zase ke skalnímu převisu a odtud stejnou trasou nazpátek. Jen jsem sešla bokem, abych se z jedné louky rozhlédla po krásách zdejší krajiny.

Pokračovat ve čtení „K jeskyni a nazpět“

Kybička a květiny

Abych tady moc nezatuhla, vypravila jsem se na procházku po lese. Už dole u pole jsem se zastavila u prvních květin – vlčích máků. Pak jsem se probrodila pralesem, který mezitím, co jsem byla pryč, vznikl na cestě okolo vinice, kde stihl vyrůst nový a zároveň úplně ošklivý plot proti divočákům. U zahrádek jsem se moc nepozastavovala a vplula jsem do lesa.

Pokračovat ve čtení „Kybička a květiny“

Janův hrad nad Vizovicemi

Janův hrad, známý také jako Prokopovský dvůr, stojí v lese nad Vizovicemi, v krásné zvlněné krajině, která teď na jaře září sytou zelení. Hrad se momentálně nachází ve stavu revitalizace, takže se dovnitř jít nedá. Na hradě vznikla vyhlídka a všechny stavby jsou kryté šindelovou střechou. U hradu je však místo k posezení pod střechou nebo u ohnišť.

Pokračovat ve čtení „Janův hrad nad Vizovicemi“