O víkendu jsme vyrazili do Středohoří provětrat si krovky v mlžné nicotě. Na stromech byla větrem učesaná námraza, která celý den tála a tak v lese pršelo, zatímco na loukách jen poletoval vítr a proháněl chuchvalce mlhy po zemi.
Zamlženo na lukách
Okolo kostela do mlhavých končin
Na výletě nejenom po sakrálních památkách jedné vísky mrzlo až praštělo. Mlha se převalovala po lesích a loukách po celý den. Slunce sem tam proniklo mléčnou bělobou, aby o sobě dalo vědět, že tam někde nad horizontem je.
Bývalá vesnice v údolí
Po návštěvě Dubí jsme se přemístili o kus dál a koncem roku 2019 jsme se vypravili na výlet mlýnským údolím, po jehož svazích stávala nejedna osada či statek. Dodnes se dochovaly mnohé relikty v krajině, nejvíce skalní vytesánky a sklepení. Sem tam i nějaká ta zeď.
Lesy v Dubí
Zajeli jsme se podívat do Dubí do lesů, k rybníku a ke kostelu. Osvěžit si zapadlé vzpomínky a lehce promrznout během aprílového počasí. Sníh jsem zase viděla jen z dálky, ležel na úplném vrcholu kopců a sem tam i něco spadlo, spíš ale pršelo, místy déšť nabýval sněhových tvarů, aby jej záhy vystřídalo svítící slunce.
Louky u Kletečné
Na křižovatce u obce Kletečná, nacházející u stejnojmenného kopce, stojí památník Hanse Kudlicha, který v roce 1848 podal návrh na zrušení poddanských vztahů. Společně s poslancem Braunerem se tak zasloužil o zrušení roboty. Památník stojí mezi poli a loukami, po nichž se prohání ledový vítr a rozličná zvěř.
Lesem na hrad Opárno
Předvánoční procházka sychravým zimním lesem v okolí Opárenského údolí (pro mě za „kopcem“). Členové výpravy hlásili, že spatřili stádo jelenů a srnek tam, kde jsme je viděli i před rokem. I letos krajina neoplývala sněhem, na nebi letěla jedna duchna za druhou. Hrad i nadále tiše stál na kopci nad tratí, zde se nic nezměnilo, křoví je stále stejně husté a pří výstupu ke křížku začalo pršet.
Tichý les na kopci
Výlet na malý Lovoš proběhl celkem hladce, cestou tam jsem potkala jediného běžce a cestou zpět skupinku turistů. Jinak bylo v lese příjemně mrazivo, na zem se snášely vločky a i když nijak významně nesněžilo a kraj byl překrytý mlhou, prošla jsem se ráda.
Túra na Lovoš a zpátky
Už je prosinec, uplynul první týden a já jsem se zase dostala do lesa. Listí je spadané, na cestách leží vrstva bláta a ptactvo poskakuje po zemi a loví svačinu. Cestou vzhůru jsem potkala menší hejno, úplně stejně jako nedávno v Ralsku u vodního zdroje. Jsou méně ostražití a více hladoví. Nevím, kolik toho dokáží najít v lese k jídlu, na zahradě jim však vždycky pověsím nějakou dobrotu.