Trin's personal website about photography, urbex, nature, events, drawings and PC games.
Skalnatý vrchol Malého Bezdězu, tyčící se do výše 577 metrů nad mořem, nabízí široký rozhled do dálav. Je třeba překonat svažitý krpál a vyhnout se pohledům do strží, aby byl znavený průzkumník odměněn oparem zahalenými kopečky Máchova kraje. Ze závětrné strany pak zříme lesknoucí se hladinu Máchova jezera a Břehyňského rybníka.
Naskytla se příležitost prozkoumat zaniklou poustevnu z druhé poloviny osmnáctého století, nacházející se v opuštěném skalnatém údolí uprostřed lesů. Toho času na zemi ještě ležela hutná vrstva sněhu a ačkoliv po ránu lesy halila mlha, později vysvitlo slunce a vykouzlilo krásné paprsky, protínající porost. Poustevna sestává ze tří místnostní, studánky a ochranného valu.
Poslední výlet před odjezdem a uzavírkou cest se odehrál v ještě stále zasněženém údolí, kde jsem zdokumentovala aktuální stav některých skalních vytesánků, přepočítala jsem chrupkající netopýry a při vší únavě si na chvíli sedla pod strom a četla si Sherlocka. Navzdory všemu bylo tak půl hodiny příjemně teplo a ptáci zpívali ve křoví.
V okolí Pekla jsme se vyskytli dvakrát. Oblast si stále držela sníh a v okolních roklích mrzlo. Vypravili jsme se ze Sosnové a prvně se pozastavili u křížku a u památníku padlého Italského vojáka, dále jsme pokračovali až k památníku obětem pochodu smrti ze Schwarzheide. Na Skautskou skálu jsme se podívali až při druhé návštěvě. Nachází se zde i několik do skály tesaných sklepů a taktéž další vchod do Pekla.
Dovolená v lesích, sto jarních kilometrů, mráz, led a spousta mlhy. Tak by se daly popsat první dny u zamrzlého rybníka. Hned, jak jsme vysypali zavazadla z kufru samohybu, zvedli jsme své líné humanoidní součástky z pohodlných gaučíků a vypravili jsme se na procházku do lesa.