Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Před koncem roku 2019 jsme zavítali do pustiny nedaleko Dřevčic, Čertovou roklí, toho času vykácenou, jsme došli ke mlýnu a vyšplhali jsme k Chudému hrádku, jehož kamenné zdivo se tyčí na skalním ostrohu vysoko nad roklí s mlýnem. Minuli jsme plácek před hradem, který kdysi dávno sloužil jako bojová aréna a vystoupali jsme na rozlehlou louku, ze tří stran sevřenou lesem a hlubokými stržemi.
Ve skutečnosti jde o fungl nové sestřihy všech záznamů z larpů. Eodix už mám kompletně hotový, byla to fuška, ale bavilo mě to řádně. Vytvořila jsem krátký vzpomínkový klip se záběry ze všech mnou zdokumentovaných ročníků.
Po hodně dlouhé době uzrál čas k tomu, abych si jen tak pro radost nahrála záznamy z miniDV kazet do počítače. Ta myšlenka bobtnala postupně. K realizaci jsem potřebovala spoustu elánu a pár kousků hardware.
Vyšlo asi milion okolností, poštěstilo se a já jsem se zase vypravila na Slovač. Koncem týdne, když už mi končil pobyt, jsme s Ritterem uvažovali, kam se pojedeme podívat a jestli se tam vůbec dostaneme. Pro jistotu pořídil fungl nové sněhové řetězy. Přihodily se nějaké kalamity, a tak by bylo dobré mít je při ruce. Ráda se vracím na mně milá místa, jako jsou hrady a lesy. I vzpomněla jsem si na Cimburk, hezký a romantický hrádek v Chřibech, kde je k vidění vždy něco nového – opraveného a je to fotograficky vděčný objekt, a to v jakémkoliv ročním období.
Vypravili jsme se společně s Ritterem a Indym do míst, kde se odehrávaly mé první tři larpy. Po turistické značce jsme se dostali do Čertovy rokle, v níž se nachází hned několik studánek, na fotce bude Čertova studánka a také jeden malý mlýn. Skalní stěny se tyčí do výše a dnem protéká potok. Rokle prošla rekonstrukcí v roce 2000, ale teď, v roce 2017 už je mnoho mostků zase rozpadlých a poházených bokem. My jsme prošli až k Dolskému mlýnu a pak vzhůru k Chudému hrádku, kde stával trůn a bojová aréna.
Navštívili jsme s Ritterem podzimní hrad Bezděz, na který nám celou dobu krásně svítilo slunce. Výhledy do krajiny byly poněkud zamlžené, ale barevnost scenérie nám to vynahradila. Cestou jsme se ještě pozastavili u malé tvrze Jiljov, ke které se vážou mé osobní vzpomínky. Před dávnými časy zde totiž proběhla má první larpařská bitva mezi mocným čarodějem a jeho armádou a skupinou dobrodruhů, dorazivších od nedalekého Chudého hrádku, kam bych se ráda ještě podívala.
„Represivní“ pohled na ultimátní řádění v světě Eodix zvaném, odehrávajícím se v temném hvozdu v datu od 31.7. do 5.8. 2007. Zpráva sepsaná při svitu černých svic a za hřmotu toho „železa“, léta páně 2007, dne třetího od skončení hry pekelné tedy… ehm 7. srpna.. chápete to někdo? Já ne. Hopskoč si zlomil všecky haxny a tak možná donese zprávu tomu klanu internetů mnohem později, než by se autorce líbilo.
Cesta tam a zase zpátky s občasnými zastávkami v hospodách, sepsáno léta páně 2006. Akce probíhala 29.7. – 6.8. 2006 a byla to jedna z nejdelších akčních řeží, na které jsem kdy byla. Dokonce jsem se naučila cákat v ledovém potoce a to jinak studenou nemusím. Až na nepříjemné počasí poslední dny byl celý tento ročník parádní.