Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Je tu pravidelně nepravidelný přísun procházkových obrázků z výprav. Fotím si fotím, abych nezatuhla. Dnes jsem nepotkala žádné zvíře, které by se ještě nechalo zvěčnit. Galerie bude plná různě barevných panoramat, mraků, paprsků, bejlí a protisvětla.
Na svých výzkumných cestách do zdejších temných a hlubokých lesů, suťovisk a křovin jsem objevila konkurenta našim přerostlým syčákům a také pěknou černou veverku. Zrovna jsem chroupala sušenku, veverka si v tlamě nesla ořech, tak jsme na sebe chvíli čučely než odhopkala v dál.
Cookiemu už je dva a půl roku a v kleci už má holobyt, aby nikde nespadl, nezasekl se nebo nezůstal viset při soukání do Sputniku. Je to tak 14 dní, co jsem začala všechno dávat pryč, když jsem si všimla, že už to moc nedává. Ještě nějakou dobu měl sputnik zavěšený na karabinách tak, aby do něho mohl vlézt přímo z podlahy klece, ale i to už je na něj moc, takže má různé domečky bez překážek.
Chtěla jsem si full-size rendery překódovat do kompaktnější podoby, takže jsem znovu sáhla po prográmku HandBrake a pomocí pár pokusů a omylů jej nastavila tak, aby byla výsledná videa použitelná pro upload.
Pokračovat ve čtení „Jak jsem si nastavila HandBrake pro kompresi videa“
Od kuropění pršelo, po kopci se převaloval opar, mraky a vůbec to nevypadalo, že by se mělo počasí zlepšit. Paráda! Takže jsem si sbalila obvyklé propriety a pláštěnku navíc a s nadšením jsem se vrhla na pomalý výstup do vyhlídkových končin.
Odteleportovala jsem se z civilizace. Po stezce mezi poli a loukami jsem došla ke stromořadu, kde jsme kdysi natáčeli parodie na Painkillera, minula jsem malý zahradní domeček s dobovými nápisy, vyschlou studánku a na křižovatce jsem se vydala doprava, okolo kamenné ruiny, krmítka a dalšího natáčecího placu do lesů.
Dala jsem dnes přednost výpravě na vedlejší kopec. Po nebi se naháněly husté mraky, jimiž neproniklo mnoho světla. Na několika místech pršelo, nacpala jsem tedy do batohu pláštěnku a bundu. Dole bylo ještě docela teplo a větřík jen tak příjemně pofukoval.
Možná že s milověcmi letos trochu předbíhám událostem, ale myslím si, že decentní hromádka fotografií různých velikostí a jeden print na plastové desce pro můj rozpočet docela postačí. Věnovala jsem vrchní část jedné ze stěn galerii a připojila jsem printy od fotografa, se kterým jsem byla na výletě v podzemní továrně.