DOOM3

Doom3. Temnota nasycená zlobou a nenávistí. Přichází a mizí v rytmu tlukotu umírajícího srdce. To srdce patří vám. Pokud paříte DOOMa, víte moc dobře o čem mluvím. Žijete na nightmare? Pak je hrůza vaším denním chlebem, ale to, co nám přináši tato hra od ID Softu, často nerozdýcháme ani my nejsilnější. Absolutní paranoia, která si k vám bude pomalu ale jistě razit cestičku temnými dungeony vesmírné základny korporace UAC na samotném Marsu, je jen jeden z mála symptomů, jež vás postihnou.

Pokračovat ve čtení „DOOM3“

Eodix 2004

Obrázky z videa Eodix 2004.

Můj druhý larpík, odehrávající se 27.7. – 1.8. 2004. Záznam z roku 2004 má úctyhodné tři a půl hodiny, a to je zachyceno jenom minimum z toho, co vše mnozí zažili. Abychom mohli pojmout celý svět, museli by mít všichni kameru a to minimálně 16 hodin denně v provozu, protože každý zažije lehce odlišné situace a každý tvoří svou část příběhu, v níž figuruje právě jeho zvolený charakter. A tak je můj záznam pouhým individuálním pohledem na celý komplexní svět.

Pokračovat ve čtení „Eodix 2004“

Painkiller 2: In the Hell

Obrázky z natáčení parodie Painkiller.

Prvotní nadšení přerostlo ve scénář ke druhému dílu. Považte – měl už plné tři stránky! Děj se trochu zkomplikoval a vedle dvou hlavních charakterů – Mnich a Daniel(a) – se objevily další, jmenujme například Programátora (který nepozná rozdíl mezi smetanou do kávy a projímadlem a vede nekonečný boj se svým počítačem a posléze i mumiemi, evakuujícími se z pekla), dále tu máme Satannie (tuning už dorazil i do pekla, a tak Satannie efektivně svítí rohy). Danielovi jsme nechaly vymazat UI a znovu jej vypustily mezi zombíky.

Pokračovat ve čtení „Painkiller 2: In the Hell“

Painkiller: Terrible Pain

Obrázky z natáčení parodie Painkiller.

Jsem velkým fanouškem počítačových her a filmařiny, ráda si vymýšlím ptákoviny, scénáře, absurdní situace a tak jednoho dne došlo na to, že bychom mohly natočit nějaký krátký film. Kameru už jsem měla nějaký ten pátek, ale prozatím jsem s ní spíše dokumentovala a experimentovala jinak. Napadlo nás s mou neteří Martinou (Painkiller, Wenira..) spáchat něco malého pro začátek a tak:

Pokračovat ve čtení „Painkiller: Terrible Pain“

Povídka: Vision of silence

Ticho. Tak strašné ticho, nasycené lidskou zlobou a nenávistí. Tma. Zdá se, že přichází a odchází jako mořské vlny se svou vražednou pravidelností. První záblesk bílého světla a pak několik dalších. Mísí se s neznámými obrazy. V dálce byl slyšet nářek, rychle se však ztratil v řinčení kovu. Bílé světlo, které ještě před nepatrným zlomkem času oslepovalo, náhle zmizelo. Vtáhla jej do sebe temnota, která halila starobylý hvozd, vzdálený několik dní cesty od posledních obydlených krajů.

Pokračovat ve čtení „Povídka: Vision of silence“