Zoo Ústí nad Labem 2015

Vzala jsem svou kamarádku vyvenčit do zoo v Ústí nad Labem. Je to jedna z mála destinací, kam ještě jezdí vlaky, je tam spousta zvěře a protože konečně začalo pršet, tak se tam dalo v pohodě courat sem a tam šnečím tempem. A fotit. Toho času bylo lehce pod mrakem a Ústí se topilo celý den v šeru a mlze. Ideální.

Cestování proběhlo hladce, nikde jsme se neztratily a zoo jsme oběhaly tak, jak se nám zachtělo – pomalu, cik cak sem a tam, u spousty zvířat jsme očumovaly opravdu dlouho. Překvapily mě nové pěkné výběhy pro rozličnou zvířenu, které vznikly na místech původních starých betonových nádrží, většinou opuštěných.

Jako malá jsem tam ráda chodívala dinosauří stezkou, kde stály dvě dinosauří kostry a jsou tam dodnes. Jako ještě menší jsem se jich i docela bála. Pak tam vystavili dřevěné sochy, ale ty už také chátrají. Líbilo se mi u starého romantického jezírka, kam tentokrát nikdo nezabloudil, podívaly jsme se na Trpasličí hrádek, což je stará romantická ruina postavená z tufu. Zjistila jsem, že ten nejprudší tobogán odstranili a sochy zvířat, na které se zhusta lezlo mají nové nátěry. I když nové, jak se to vezme. Opravdu nevím kolik náct let jsem tam nebyla :D.

Takhle to mám ráda. Žádné běhání na čas, kdy toho člověk půlku nevidí. Pěkně pomalu, sem tam si zaslackovat na lavičce se svačinou a zírat na zvířenu jak se nám chce. A klidně se ještě vracet k výběhům a teráriím, které nás zaujaly. Díky tomu mám i spoustu obrázků a tak je šance, že je tam i něco ostrého, zkoušela jsem nějaká nastavení, ale fotím prostě tak jako vždycky, jako Pat a Mat.

Byla spousta prostoru vyhnout se nevychovaným dětem a ztratit se skupinkám, které se zasekly na prolejzačkách, v temných koutech, kam buď nikdo netrefí (haha) nebo o nich vůbec neví ^_^.

Co mě zaujalo? Huňatý plyšák Irbis. Surikaty s drobotinou, lemuři, potkánek divoký, černá kočka domácí divoká, toho času lovící v ohradě nějakých antilop. Tuleni za budovou se suvenýry a spousta jiných zvířat. Nechyběl ani orangutan Ňuňák, kterému říkáme ňunínek a nejspíš jeho žena, která někde schrastila staré punčocháče a snažila se jimi přitahovat nedaleký bambus. Jiná zvířata byla poschovávaná a nechtěla se ukazovat, nebo spala v pavilonech.

Za mě super výlet. Málo lidí, pod mrakem, s hromadou nostalgie, áno. Přivezla jsem si odtamtud plyšovou krysatost. Měli tam hezká trička.. ale ta už se mi nevlezla do rozpočtu :D.

Zvířena v ústecké zoo