Záznamy ze staré digitální kamery

Po hodně dlouhé době uzrál čas k tomu, abych si jen tak pro radost nahrála záznamy z miniDV kazet do počítače. Ta myšlenka bobtnala postupně. K realizaci jsem potřebovala spoustu elánu a pár kousků hardware.

Má stará videokamera od Panasonicu dělala dobrou službu v dávných časech, kdy se dobrodruhové proháněli po pláních i lesích, scházeli se po večerech v hospodě a povídali si u piva do božího rána. Přežila se mnou 24 hodinové seance denně, sedm dní v týdnu, hromy blesky a ještě stále se na ní dají přehrávat záznamy. Snad jí to vydrží, i když už dávno se svým SD rozlišením díru do světa neudělá.

Archiválií a vzpomínek na rozličných médiích si cením, takže jsem se rozhodla, že opráším zatím pár videí z LARPu. Během toho se zformoval nápad trochu to sestříhat a bez hudební vložky to zkusit protlačit na Youtube v co nejsyrovější formě s co nejvíce záběry.

Celá záležitost trvá hodně dlouho, je s tím hromada práce a co nechci řešit jsou práva k hudebním stopám, najít vhodné tracky také trvá sto let a nakonec by ve videu nebylo nic slyšet. Neplánovala jsem žádné upscale, čištění zvuku a další věci, chtěla jsem, aby to prostě nějak žilo v internetovém vesmíru bez zbytečné práce navíc.

Konektory.
Konektory.

Z Mironetu jsem si objednala Delock kartu s firewire konektory do PCI Express slotu. Napájí se přes klasický 4 pinový konektor. A ještě pěknou štíhlou externí dvd mechaniku, protože mám spoustu věcí uložených na plackách a v kompu žádnou mechaniku. Železo si pořizuji opravdu jen pokud je potřeba, což byla zrovna tato situace. Kdysi byly firewire konektory všude, avšak dnes nejsou téměř nikde, naštěstí se stále vyrábí rozšiřující karty do pecek a jiné serepetičky.

Pro jistotu jsem nečekala žádné zázraky. Pár let to po očku sleduji a byly nějaké problémy s Windows 10, nějakou dobu jsem nemohla sehnat vhodnou kartu, až se naskytla příležitost a vyšlo pár okolností. Někdy je lepší netlačit na pilu, počkat si, ono to snad neuteče a nakonec se příležitost za rozumnou sumu ukáže sama.

Delock i Windows mě mile překvapili. A kamera, že se nechala zapnout a zprovoznit také. Ne vždycky jdou věci jako po másle a jak to zavání složitým laborováním, trochu ztrácím bývalé nadšení.

Videa jsem nagrabovala s původními parametry, s barevným signálem normy PAL, 25 snímků za vteřinu. Mini DV by mělo být lower field first. Výchozím formátem pro další práci je nekomprimované AVI. Vyrenderovala jsem krátké 3D animace s názvy jednotlivých epizod. A pak už jsem jenom stříhala a nechala filmy renderovat.

Napájení karty od Delocku.
Napájení karty od Delocku.

Protože jsem nepoužila žádné efekty, vylepšení ani složité brikule, několikahodinové filmy se renderovaly docela rychle. Srovnám-li to se svými HD klipy, práce odsejpala mnohem svižněji. Vzpomínám si, jaký jsem tenkrát měla stroj a jak ty programy pořád padaly, když jsem larpy stříhala do nějakých zajímavých celků. Trvalo mi to všechno mnohem déle. Ale stříhala jsem ráda.

Ročník 2004 jsem na Youtube procpávala dva dny, když už se šlo spát, počítač jsem jen uspala s otevřenou uploadovací stránkou. Nechce se mi k tomu v noci vstávat, navíc stejně upadlo připojení. Nakonec se to povedlo – jsem upřímně ráda, celý ročník je dlouhý přes 3 hodiny. Za dávných časů jsem delší záležitosti rozdělovala do epizod, které jsem společně s kapitolami vypalovala na DVD. Teď si sice házím kapitoly do tajmlajny, ale epizody zatím dělat nechci.

Stará dobrá kamera, kámoš největší.
Stará dobrá kamera, kámoš největší.

Ročník 2005, u něhož si dám malou pauzu, jsem zaznamenala jen sporadicky. Byla jsem nemocná způsobem, že jsem téměř nevylezla z herních roklí zpátky do tábora a naneštěstí odumřel i akumulátor pro kameru. Finální boj je natočen na analogovou kameru. Na to tady grabovací kabeláž nemám. Ke slovu přišly staré zálohy, bo jsem si po několika dnech vzpomněla, že jsme to přeci někam museli po onom nahrání do pecka tehdy vypálit. Otázka byla, zda je médium ještě čitelné. Placka se záznamem čitelná byla, takže paráda.

Vyvstal však problém, na který jsem již dávno zapomněla. Po importování do editovacího programu došlo k desynchronizaci obrazu a zvuku. Původní video bylo ve formátu MPG a čím déle jsem na něj koukala, tím delší byla prodleva mezi obrazem a zvukem. Dnes už mám naštěstí k dispozici internety a rozličné softwary, takže jsem sáhla po již osvědčeném Handbrake. V němž jsem zvolila High profile nastavení, upravila jsem jej následujícím způsobem: 25 FPS, constant framerate, kvalitu na 18, container MP4 a nechala video překódovat. Výsledek byl o dost lepší.

Nastavení Handbrake.
Nastavení Handbrake.

Po mnoha zkušenostech jsem ani tentokrát nečekala zázraky, ale překvapivě už zvuk seděl k obrazu (v editoru) a dalo se normálně stříhat. Kvalita je ještě o něco nižší než z digitální kamery a zvuk je také trochu odlišný, avšak dá se s tím pracovat. Uvidím, co se bude dít dál. Až budu mít zase čas se tomu věnovat, budu pokračovat v krasojízdě.