Zapomenutý hobitín

Některých věcí si člověk všimne, až když se zastaví a začne pořádně mžourat okolo sebe a čím více mžourajících očí tím lépe. Díky tomu jsme si všimli, že vytesaných sklípků a jeskyněk je ve skalách mnohem více než jenom ta jedna kdesi za stromy.

V lese u cesty také pobíhaly zrzavé veverky, nejspíš tam měly schůzi kvůli zvědavým vetřelcům. Nebyli jsme však jediní, různé prázdné lahve, nachystané dříví a další stopy lidské aktivity daly tušit, že sem někdo pravidelně chodil. Podle stromečku ve dveřích a mechu v ohništi soudím, že už tu nějakou dobu nebyl.

Zdá se, že jsme našli zbytky vísky, která měla zaniknout po třicetileté válce (1618–1648). Mocné nánosy zeminy by tomu nasvědčovaly. Neobraceli jsme jehličí a listí moc, protože jsme měli namířeno do dalších koutů lesa, avšak zahlédli a prozkoumali jsme více než jeden sklep.

Foto