Wardruna v Praze 17.1.2018

Norská pagan folková formace Wardruna zavítala do Prahy a přinesla kouzlo i syrovost dávných časů z dob vikingů. A i když jsou písně ztraceny a minulost zamlžena, vytváří nové písně ze starých slov, doprovázené zvuky přírody, větru, vody i zvířeny a hrou na nepřeberné množství norských hudebních nástrojů, kozích rohů a bubnů potažených jelení kůží.

Zakladatelem Wardruny je multiinstrumentalista a zpěvák Einar „Kvitrafn“ Selvik. Éterická černovlasá seveřanka s uhrančivýma očima Lindy-Fay Hella jej doprovází svými vokály. K zakládajícímu jádru Wardruny patřila i neméně známá osobnost Kristian Espedal (alias Gaahl). Dnes v jejích řadách působí tito členové: Arne Sandvoll, HC Dalgaard, Eilif Gundersen a houslista Jørgen Nyrønning.

Wardruna během pražské návštěvy.
Wardruna během pražské návštěvy.

Pro lavinu nebývalého zájmu ze strany fanoušků a vikingů mezi námi, pořádající agentura Midgard Storms zařídila koncerty dva. První se odehrál ve středu 17.1.2018 a druhý ve čtvrtek. My jsme shrábli lístky na středu. Po předchozích zkušenostech s jakýmikoliv koncerty, jsme prostě seděli ready u internetu, stránky otevřené, účty přihlášené. Zasedací pořádek ve čtrvtek se mi zasekl, ale podařilo se mi oklikat dvě místa v šesté řadě na středu, aniž by GoOutu spadly servery.

Na FB stránkách neustále přibývaly novinky i informace, takže vím, že spousta lístků byla k dispozici ještě několik týdnů od zahájení prodeje. Ale sichr je sichr. Pamatuji si, že po lístcích na Rammstein se zaprášilo, ani jsme nestihli mrknout. Nerada bych takhle přišla o možnost vidět své hrdiny z Wardruny naživo.

Divadlo Hybernia je docela decentní místo pro pořádání takové akce. Sice jsme se na ta podivná křesílka téměř nevešli, ale převýšení jednotlivých řad bylo tak akorát. A také si přede mě nesedl žádný třímetrový viking. Z toho, co jsem vypozorovala, se lidé chovali docela slušně, v mém okolí nikdo nesvítil telefonem a tleskat se obvykle začalo až po skončení posledního tónu písně.

Je super mít tu možnost setkat se se svými oblíbenci.
Je super mít tu možnost setkat se se svými oblíbenci.

Wardruna odstartovala songem Tyr z alba Runaljod – Ragnarok. Basy se rozduněly sálem. Doma to člověk tak neocení, ale ty bubny zněly fakt dobře. Hráli písně ze tří alb a koncert trval až do deseti hodin večer. Potěšili mě úžasnou písní Raido, kterou mám opravdu ráda, dále Rotlaust tre fell, Heimta Thurs, Isa, Runaljod, Odal nebo Fehu a zazněly i mnohé další. Jednotlivé písně odráží příběhy run, podle nichž se jmenují. Od Wardruny sálaly vlny energie. Tiché části, při nichž bychom mohli slyšet spadnout špendlík, se nikdo neodvažoval narušovat brebentěním. Několikrát jsme nadskočili, když se náhle změnil rytmus.

Zaběhli jsme si na Staroměstské náměstí.
Zaběhli jsme si na Staroměstské náměstí.

Dovedu si představit, že by se koncert odehrál někde v lese pod širým nebem. Takhle jsme jen seděli a maximálně jsme si podupávali nohou do rytmu bubnů, aby to se sousedem moc neklepalo :D. Jsem ráda, že jsem seděla tak vpředu. Mohla jsem poulit oči na Einara u jeho parůžky ozdobeného mikrofonu i na Lindy-Fay v tmavých šatech. Všichni členové, kromě houslisty, oblékli dobové oděvy. A i na koncert přišlo pár lidí v historickém oblečení. V naší lajně zrovna jeden takový seděl a měl opravdu pěkný a do detailů vyvedený kostým. Mně to nevadí, dokonce se mi dobové oblečení líbí a uvítala bych více okostýmovaných lidí. Sice je to divadlo, ale pořád je to také Wardruna a pokud to ten člověk tak cítí, tak jen směle do toho.

Po pohřebním songu Helvegen se vytleskával přídavek vestoje. Po takovém zážitku to ani nešlo jinak. Einar nakonec zůstal na pódiu sám a zazpíval a zahrál Snake Pit Poetry, protože co jiného se v jámě s hady dá dělat, než skládat báseň. From heart to hearts.

Třeskutá zima, tma a prázdnota na hlavním nádraží v Práglu.
Třeskutá zima, tma a prázdnota na hlavním nádraží v Práglu.

Po koncertě byla domluvena ještě autogramiáda. Za což jsem ráda (nadšení malého děcka). Původně to asi nebylo v plánu, ale na FB stránce se časem objevila tato informace. Měla jsem možnost nechat si podepsat aspoň lístek (socka jedna), potřást si rukou s některými členy kapely, poděkovat jim a promluvit svou lámanou angličtinou na Einara ♥, jestli se mu v Práglu líbilo a zda-li se ještě někdy přijedou podívat. Řekl, že ano :). Všechno tohle probíhalo úplně v klidu. Myslím, že pro fanoušky všichni udělali maximum. A pro nás to byl úžasný kulturní zážitek. Z podpisové akce mám jen pár rozmazaných obrázků, ale odnáším si odtamtud skvělou náladu.

Domů jsme se dostali před jednou hodinou v noci, vlakem v pohodě, na silnicích led.

Wardruna v síti: http://wardruna.com/

Report na TV Praha: http://prahatv.eu/zpravy/praha/praha/6418/norska-kapela-wardruna-hrala-poprve-v-praze

Líbilo se? Chcete více článků s obrázky? Zvažte přímou podporu autorky na Patreonu. Děkuji.