Vzpomínky v pískovci

Zkoumat a objevovat skalní sklepy a domečky, vytesané v pískovci, na které zapomněl (téměř) celý svět a jejichž osud byl zpečetěn v roce 1947 vznikem VVP Ralsko, jsem začala docela nedávno. Nevzala jsem si k tomu baterku (Scully baterku taky nenosí) ani stativ (chce to třetí ruku) a vlezla do prvního křoví (klíšťáci everywhere). Později přisvěcoval Indy, to když jsme se našli u některých sklepů.

Ve sklepích nikde nikdo nebyl. V bažině jsem potkala jen hopkající srnku, slackujícího slepýše a žábu, co se raději schovala pod listí. Slepýše většinou od silnic a cest přenáším do bezpečí, kde si zaleze. Je to silně ohrožený druh. A celkově docela roztomilá beznohá ještěrka. Ale zpátky ke sklepům. Některé byly přístupné hned od cesty, do jiných vedla hlubinná chodbička, jiné se nacházely vysoko na svahu, případně k nim vedla krátká šachta. Zdokumentovala jsem si exteriéry i interiéry, každý je pro mě něčím zajímavý.

Kromě vstupů do sklepení, přežily sovětské ostřelování i hluboké studně a nádrže na vodu, které ve většině případů nejsou nikterak zajistěné a vybírají si své oběti z řad zvěře. Jestli tam padají i turisté a zbloudilí trampové, to nevím. V těchto starých vysídlených vesnicích existuje řada věcí, na které je třeba brát ohled :).

Po včerejších oslavách pyromanie všude panoval takový neprostupný opar, který odfiltroval něco světla. Omrkli jsme bezrukou panenku z minulého článku, jestli ještě stále sedí u stromu a byla tam! Žádný ze 458964785 turistů a cyklistů, kteří tudyma denně projedou se jí nedotkl. Vypadá trošku strašidelně. Hračka, která střeží vstup do dávno opuštěných prostor. Zajímalo by mě, kdo ji tam dal :).

Pískovcové sklepy a domy