Výprava na Přední Cínovec

Vypravili jsme se s již zavedenou turistickou skupinkou do lesů Krušných hor. Vystoupali jsme od kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí k hájovně Barvář. Odtud jsme odbočili na postranní stezku, vedoucí k Mordsteinu Kryštofa Neubera z Lauensteinu z roku 1685. Okolo Židovského vrchu jsme pokračovali na Sluneční louku. Z louky jsme se kousek vrátili a napojili se na modrý Cínovecký okruh, vedoucí přes tehdejší spálený les (kyselý déšť tenkrát zničil lesy v Kruškách).

Stezka nás zavedla k nyní obývané – bývalé hájovně Pod Sedmi štíty. Zde jsme se rozhodli prozkoumat okolí a pokračovat dále až na Příhraniční naučnou stezku Přední Cínovec a do zaniklé vesnice téhož jména. Ocitli jsme se na zaoblených kopečcích Krušných hor. Vpravo stojí větrné elektrárny, nalevo se rozprostírají zdánlivě nekonečné louky, dotýkající se hranic s Německem. Chtěli jsme se podívat na místa, nepatrně propojená s rodinnou historií. Operátor už mi hlásil, že jsem za hranicemi, má to celé popletené.

Již značně upajdaní, slezli jsme z Cínoveckého okruhu a po žluté turistické trase pokračovali okolo bývalého lomu v údolí Bystřického potoka nahoru k Napoleonově kameni (znám jako Francouzský), připomínající střet Schwarzenbergovy armády s Napoleonskými vojsky. Francouzi zde byli zastaveni a přinuceni k ústupu. Stalo se to 30. 08. 1813. Od tohoto pomníku jsme pokračovali rovnou dolů za nosem, po již lehce zarůstající stezce, ústící u hájovny, k níž se také váže osobní historie, ale když tyto detaily odsunu bokem, dá se po lesích a stezkách objevit mnoho zajímavostí i když je kraj cizí.

Našmajdali jsme přibližně 14 km, s převýšením 400 m. Už dlouho jsem nebyla na podobném výletě, takže jsem si to užívala i následující den, který jsem zpoloviny prospala. Na horách však bylo krásně, teplota tak akorát (16°C). Tentokrát mám obrázky jen z GoPro.

Video

Foto z GoPro