Výlet k řopíkům

Udělali jsme si výlet k řopíkům, malým betonovým pevnůstkám, které nám velice důrazně připomínají rok 1938. Nacházejí se v lesích a dnes už na sebe jednotlivé bunkry nevidí, jak je ten les zarostlý. Některé z pevnůstek jsou dobře ukryté.

Z cesty jsme se odpojili v místě, kde už definitivně klesá z kopců dolů, kousek za sedlem pod kopcem. Po cestě jsme nablížili k jedné malé louce, odkud by už měly být vidět jednotlivé pevnůstky. Jaké nadšení nás zavalilo, když jsme je objevili. V jednom bunkru očividně bydlela veverka, v jiném zase poletovali jenom komáři.

Pevnůstky vypadají celkem zachovale. Jedna je dokonce natřená a zavřená, nejspíš někomu bude patřit, do katastru jsem nekoukala. Oběhali jsme asi tři z této části obranné linie, sežrali jsme si svačiny, zahlédli několik prchajících srnek, zaslechli řev motorky nad pevnůstkami a romantickými zákrutami ve skalách jsme se navrátili do civilizace. Celá trasa byla dlouhá 11 km, se stoupajícím a klesajícím terénem. Občas jsem se koukla do elektronické mapy, abychom si nezašli někam do kopru.

K pevnůstkám jsme se vypravili ještě jednou o několik dní později. Dali jsme si trochu více záležet s jejich průzkumem, většina řopíků je obývaná pouze komáry a jiné jsou zase znečištěné. Objevili jsme i vybavené hnízdo, kde přibližně patnáct let nikdo nebyl, ale těžko říct, pavučiny pokrývaly staré oblečení a na kamínkách už rostl stalagmit.

Netuším co a jak se tam děje nebo neděje, ale bylo by hezké, kdyby se z linie udělalo muzeum podobné například opevnění Klášter, které lze nalézt v jižních Čechách. Jeden srub je vybaven a slouží jako ukázka vnitřního vybavení, ostatní lze obdivovat z exteriérů. Situace je však značně složitá, co do terénu i rozlohy.

Video

Foto