Zase jsme se prošli po větrné hůrce, okolo větrných elektráren do lesa a nazpět. Cestou zpátky jsem se neopomněla pozastavit na hřbitově, kde jsem strávila všeho všudy asi 3 minuty (bo ostatní čekali v samohybu), během nichž se rychle setmělo. Celý den nad Krušnými horami visel temný mrak a tak příjezd vypadal jako výprava do Mordoru. I nezalekli jsme se vlka nic, omrzly nám nosy a druhé páry očí byly kompletně pokryté vodou.
Cesty se proměnily v potoky a bažiny. Bažiny rozšířily své hranice a korytem se řítilo větší množství H2O. Listí již opadalo a krajem se neslo bučení místních čtyřnohých obyvatel. Nad hlavou mi létalo hejno čabráků, což v kombinaci se ztemnělým podzimem evokovalo rozličné představy stran filmů Alfreda Hitchcocka. Romantika.
Krátké video obsahuje záběry z kamer, tak jak jsme procházeli lesem a zpátky, na závěr je jeden rozmazaný záběr z již příliš temného hřbitova.
Video
Foto
