Valdštejnské slavnosti v Lovosicích 2018

Konečně celé naší turistické skupince letos vyšla akce! A ne ledajaká, ale ve všech koutech lovosicka proslulá šermířsko-kejklířská podívaná. Valdštejnské slavnosti letos zahajoval již tradiční průvod měšťanstva, zbrojného lidu, malých i velkých rytířů, kejklířů a dělostřelců. V průvodu jel i Adam mladší z Valdštejna a jeho choť Alžběta Brtnická. Oba byli přivítání slavnostní salvou a douškem dobrého vína.

Po úvodní scénce z historie povyšování Lovosic na město odchází Adam a Bětka na hostinu na zámku. Po celé odpoledne jsme mohli sledovat představení scénicko-kaskadérského spolku Balestra, kanonýry Savioli, mušketýry a střelce Tartus, žongléra a kejklíře Wagabundus Collective, provazochodkyně Kristýna předvedla oslnivé představení, část skupiny historického šermu Golem se zde také mihla, krok udávali Tamboři, koně přijeli z Adélčina dvorečku, poslechli jsme si středověce laděnou hudbu od formace Strašlivá Podívaná nebo keltské Jull Dajen, kteří slavnosti uzavírali. Celou akci organizovala skupina historického šermu Lepus (společně s městem a kulturním centrem).

I letos byly pro děti připraveny soutěže v řemeslných stáncích, kde si mohly vyzkoušet například kovařinu. Večer pak proběhlo slosování o ceny. Tentokrát akce skončila dříve. Chyběly ohníčky a brnění, protože vedro bylo opravdu nevídané a dlouhotrvající a nikdo nechce, aby park lehl popelem. Skladba účinkujících zůstala dost podobná té loňské, možná krapet chudší o vtipné Vae Victus. Trochu to vyrovnali kaskadéři ze spolku Balestra, kteří neváhali létat vzduchem a mlátit s sebou o zem za tónů epické hudby, ti se mi moc líbili a trochu mi připomněli akční skupinu Inferno. Ti vždycky dokázali, že většina diváků zůstala v údivu s pusou otevřenou. Lepusáci předvedli Právo útrpné, za zády jsem zaslechla něco ve smyslu, že se těší, až budou mučit Toníka. I SHŠ Lepus má své představení pěkně promakané, detaily tomu dodávají šťávu (červenou).

Obdivuji všechny, co celý den vydrželi v kostýmech, pobíhat bosí po pichlavé trávě a s vervou bojovat až do úplného vyčerpání. Co bych udělala jako divák neznalý věci jinak, haha, to se mi to kecá, pak bych zařídila více stánků s pitím a více stánků se slaným jídlem. Nesly se hlasy, že toho bylo málo.

Spáchala jsem pár křivých fotografií. Jsou z jiného foťáku (taky není můj) a nejsou na profesionální úrovni, tak, jako vždycky tady u mně. Patlám si to pro radost. Určitě jsem byla s výsledkem více spokojená vloni, kdy se mi občas povedlo dobře si stoupnout a foťáku dostatečně pružně reagovat. Konečně jsem také vyvětrala běžecké boty, hodily se mi u průvodu, ale to vedro.. to vedro bylo strašlivé. Tentokrát jsem si vzala vlastní teplou minerálku, abych nemusela nikam odbíhat, ještě jsem své smečce ukradla trochu limonády z kelímků, určitě byli rádi. Tady tedy najdete pár cvaků. A ještě mám v úmyslu spáchat video, ale i to mi zabere asi ještě jeden den, plus render a upload, je to hromada práce, takže when it’s done.

S provazochodkyní Kristýnou jsem si nemohla pomoct, otočila jsem ji, ničehož se nelekejte.

Video

Foto