Jeden mlhavý a jeden deštivý den v lesích Jizerek. Smrková monokultura je sem tam narušena hnědými listy buků, na balvanech v roklích a skalách hojně roste zelený mech a bublající potůček napájí břehy. Zelenají se nacucanými rostlinami. Vítr hučí ve větvích a nad vrcholy kopců letí mlha.
Vysokohorské souvrství několikera podvlíkaček zajišťuje, že tu trapně nenastydnu hned první den. A i když měl sníh přijít až po mém návratu zpátky do reality, i přesto jsem si šumící les hojně užila. Konečně jsem si také vzala knihu na čtení, takže když mi došly baterie i nápady, z nostalgie jsem se začetla do textu o Aikidu. Zamozřejmě, že při druhé návštěvě jsem si čtivo nechala ujít, protože celé dopoledne pršelo a slunce vysvitlo až při odjezdu.
Vytvořila jsem experimentální relaxační video bez hudby. Externí mikrofon s chlupama (mrtvou kočkou) však nemám, občas se mi podařilo odklonit hlavní nápory větru profesionální instalací kšiltovky na foťák.
Video