Tvůrčí psaní pro každého

Ráda vás seznámím s další zajímavou knihou, která by se dala zařadit do pomyslné sekce „how to..“ a na kterou se mi již nějakou dobu práší i v mé knihovničce. Jedná se o titul Tvůrčí psaní pro každého, jehož autorkou je Markéta Dočekalová. Knihu vydalo nakladatelství Grada Publishing v roce 2006. Protože já sama nejsem novinářka, ani se nepokouším psát do časopisů, alejbrž maximálně píšu pro radost sobě a pro poděšení návštěvníků svých osobních stránek, nedalo mi to a začala jsem se pídit po ucelené knize, která by osvěžila dávno zapadlé školské věci, nastínila jak to chodí v žurnalistice a ukázala, jak by se mělo postupovat při tvorbě vlastního příběhu (kdepak je mým Aktům X konec) a charakterů (omlouvám se svým postavám za skartování, ale ty hrůzy nesmí spatřit světlo světa).

Možná se ptáte, zda je snadné napsat knihu, zda je jednoduché zvolit si nějaký žánr a v něm setrvat. Objektivně to posoudit nejde, tady hraje hlavní roli individualizmus. Pokud se podíváte na internet, uvidíte, že lidé prostě psát neumí, pletou si žánry, samozvaní novináři sklouzávají do subjektivity, výmyslů a neověřování faktů je jakýmsi trendem. Bulvár je kapitolou sám pro sebe. Když už něco napíšete dobře, čtenář má problém text pochopit. Asi je to zapříčiněno tím, že každý se může vyjádřit a kde kdo si to může přečíst a nikdo si ve výsledku příliš nerozumí… Jestliže se tomuto toužíte zdaleka vyhnout, pak Tvůrčí psaní je tu přesně pro vás. Předpokládám, že nějakou touhu začít psát máte, nebo jenom chcete mít ucelený přehled tak jako já.

Styl je způsob, jak autor zachází s jazykem, jaká používá slova, vazby, jak staví věty, jakým způsobem vyjadřuje emoce jako například strach, radost nebo smutek. (M. Dočekalová)

Autorka má bohaté zkušenosti a už při čtení prvních kapitol poznáte, že vám má co říct, že to nebude jen snůška jakýchsi obecných poznatků, kterou vám heslovitě vyloží a suše odvypráví svůj part. O tom to skutečně není. Seznámíte se nejprve s tím, co to vlastně je tvůrčí psaní a zdali se to můžete naučit. Dále je obsah logicky členěn na kapitoly o tvůrčím psaní jako koníčku, přivýdělku a hlavní obživě. Jistě v tom cítíte, že takto by to mělo v reálu fungovat. Nejprve potřebujete nějakou praxi a až dostanete pozitivní odezvu od profesionálů, pak to můžete zkusit dál a ke všemu zde objevíte mnoho dobrých rad, tipů i témat k zamyšlení, protože nic není jednoduché, jak by se mohlo zdát. Mezi teorií a praxí bývá mnohdy v reálném světě propastný rozdíl. Někdo jde takříkajíc přes mrtvoly, krade materiály a nehledí na lidi, které využije nejen jako zdroje a někdo ctí novinářskou etiku a píše věcně, srozumitelně, s odstupem ale dobře a čtivě (a o to to má těžší). Všechna tato témata naleznete zde, zcela odhalená světu. Psaní má své klady, pomocí něho rozvíjíte svou představivost a děláte příběhy radost sobě a svým blízkým, a má i své zápory, neboť pomocí něho můžete někoho poškodit, pokud publikujete veřejně, nebo se setkat s nemístnou kritikou, protože lidé raději něco zkritizují, než aby pochválili. Negativismus se prodává snáz a i to budete vkládat na váhy, až se budete rozhodovat, zda začnete psát pro veřejnost.

Všechno je zde probíráno z několika úhlů pohledu a má vám to pomoci ke správnému rozhodnutí. Až se dostanete přes tvrdou realitu všedního novinářského či spisovatelského dne, je vám poodhalena publicistika a zpravodajství. Ale protože nás zajímá psaní tvůrčího charakteru, tedy publicistika, přesuneme se již k samotným slohovým útvarům, které znáte. Jedná se například o reportáž, interview či fejeton a další. Každý útvar je rozčleněn na několik pasáží. Nejprve jste seznámeni se základními charakteristikami žánru, autorka samozřejmě přihazuje své zkušenosti a příklady z praxe, taktéž zmiňuje, co lidé dokážou považovat za daný žánr a co už ve většině případů do něj nespadá. Dále přibližuje jak a kde získat inspiraci a věřte, že to většinou není vysedáváním na dvorečku. Spousta autorů má problém právě s volbou tématu a zapomeňte teď na blogísky mladých lidí, kteří si je založí, protože je to ‚khůl‘, ale první a tehdy i poslední článek, který na blog vloží, je ‚tak mám blog, ale nevím o čem psát‘, toto je skutečně příklad největšího zoufalství a mnohdy ještě plný gramatických chyb… dalo by se ještě dlouho vyjmenovávat, odkud si nebrat příklad, ale to nechme stranou. Nikam zbytečně nepospíchejte a knihu (tuto, nebo třeba jinou) si důkladně prostudujte.

Než se pustíte do psaní, osvojte si také tyto dvě definice: Co je život? Když se jedna věc děje za druhou. Co je příběh? Když se jedna věc děje z důvodu jiné. (M. Dočekalová)

V každé kapitole se dočtete o tom, jak psát daný žánr. Dále si proberete kompozici a detail. Na řadu přijdou nejčastější chyby, kterých se dopouští mnoho autorů začátečníků – ale i mistr tesař se někdy utne a nakonec zakusíte praktika, která sestávají obvykle z několika podúkolů a obsahují různé články, napsané autorčinými studenty a studentkami. Na nich si procvičíte svůj postřeh, jestli jste probíraný žánr pochopili správně. U ukázek následuje rozbor práce po všech stránkách. Poukazuje se na chyby, obvykle je navrženo několik možných vylepšení daného textu a taktéž se autorka zmíní, zdali by článek obstál v konkurenci či nikoliv.

Dalším cvičením pak je nalezení chyb v několika textech, neboť je velmi důležité, abyste správně rozuměli různým žánrům. Přečtete si text a posléze vyplníte krátký test (a, b, c). Toto probíhá až do patnácté kapitoly, kde přichází na řadu příběh, jeho námět, výstavba příběhu a budování postav. Na závěr se seznámíte se spoluprací s médii a projdete nejčastěji pokládané otázky. Shrnuto a podtrženo kniha obsahuje vše, co potřebujete do spisovatelských začátků. Je přehledně členěna, nabízí mnoho materiálu k prostudování a k otestování svého vlastního umu. Seznamuje čtenáře s novinařinou v českém prostředí a nabízí mnoho dobrých rad. Zbytečně vám neslibuje, že z vás za deset dní udělá mistra zápletek. Zůstává v mezích rozumu a vystupuje jako průvodce světem publicistiky. Výborná učebnice beroucí v potaz současné trendy, změny v žánrech jako takových a dává potřebný základ. Co z toho získáte vy, záleží čistě jen a jen na vás a na vaší chuti do poznání i do psaní, která je velmi důležitá. Za sebe velice doporučuji.