Na Boreč a zpátky

Boreč od Režného Újezdu.

Jak jsem si plánovala, tak jsem se konečně dokopala zajít si na vrch Boreč, který je znám hlavně zimními ventaroly, kdy je u úpatí kopce nasáván studený vzduch a sítí puklin ve skále putuje vzhůru, okolní hornina jej ohřívá, do vzduchu se také dostává vlhkost a v zimě tak můžeme pozorovat unikající páru v několika uměle rozšířených jámách. Čím větší mráz, tím lépe. Pára nahoře tvoří fotogenické ojínění vegetace v okolí. Měly by se zde nacházet i rozličné rostliny a živočichové, kteří využívají ohřátého vzduchu, ale na Borči se dost často vystřídá neskutečné množství lidí a tak netuším, jestli tu ještě něco přežilo.

Pokračovat ve čtení „Na Boreč a zpátky“

Červená Lhota 2015

Při pobytu v Jindřichově Hradci jsme nevynechali výlet na zámek Červená Lhota, kam jsem se chtěla podívat už jako malá, ale vyšlo to až teď :). Zvolili jsme si okruh po historické části v prvním patře. Podkroví vzniklo až na počátku dvacátého století. Ještě lze navštívit sklepení, částečně vytesané ve skále, které dokresluje obrázek o vzhledu původní lhotecké tvrze ze 14. století.

Pokračovat ve čtení „Červená Lhota 2015“

Tajemná zámecká zákoutí

Zámek Horní Libchava.

Mezi urbexem a detektorařením se mi naskytla příležitost navštívit tajemný zámek Horní Libchava, nacházející se na Českolipsku. V zámku je k vidění několik sbírek cestovatele a majitele pana Oldřicha Kiliána a přijdou si na své milovníci nejen Asie, Jižní Ameriky, duchovna a tajemna. V areálu je k nalezení i občerstvovna s dalšími výstavkami a vnitřním i vnějším pódiem pro rozličné akce. Na půdě sídlí netopýři a úzké točité schodiště nás z podkroví zavede až dolů do strašidelného a rozlehlého sklepení.

Pokračovat ve čtení „Tajemná zámecká zákoutí“

Opuštěný zámeček

Hledí si do očí s kvítky.

Opuštěný zámek skýtal mnoho neobjevených a neprozkoumaných koutů. Tak třeba kryt pod zámkem nás překvapil svou rozlehlostí. Sestává z dungeonových chodeb, schůdků, místnůstek a nízkých stropů. Výlez na druhé straně u zborcené terasy je zasypaný a schůdky si tam tiše rezavějí. Dostat se k západní straně zámečku není obtížné, jen jsme se trochu prošli. Hlavním úkolem byla dosud neokouknutá fasáda a musím říct, že mě pohled na pár neotlučených štuků a ozdob náramně potěšil.

Pokračovat ve čtení „Opuštěný zámeček“