Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Od kuropění pršelo, po kopci se převaloval opar, mraky a vůbec to nevypadalo, že by se mělo počasí zlepšit. Paráda! Takže jsem si sbalila obvyklé propriety a pláštěnku navíc a s nadšením jsem se vrhla na pomalý výstup do vyhlídkových končin.
Dala jsem dnes přednost výpravě na vedlejší kopec. Po nebi se naháněly husté mraky, jimiž neproniklo mnoho světla. Na několika místech pršelo, nacpala jsem tedy do batohu pláštěnku a bundu. Dole bylo ještě docela teplo a větřík jen tak příjemně pofukoval.
Už jsem měla okolí trochu prolezlé a tak jsem si řekla, že se na křižovatce cest dám doprava k malé vesnici s názvem Nová Skalka, plné romantických domečků a skalních sklepů. Nenápadná bahnitá silnice mě dovedla do civilizace skryté v údolí. Zde to pěkně žilo. Jeden krásný dům vedle druhého. Prošla jsem celou vesničku a za kapličkou jsem se dala ke kopci Šedina. Už odtud jsem zahlédla vyhlídkovou skálu, nacházející se něco málo přes 7 kilometrů od místa výsadku ve Starých Splavech.
Ještě jsem to stihla. Poslední říjnový den. Vyrazila jsem na klasickou procházku na kopec a zpátky s občasnými zastávkami kvůli focení. Po vichřici zbyly v lese nesmazatelné stopy v podobě polámaných stromů, cesta byla už normálně průjezdná, já jsem se však vypravila bahnitou kamzičí stezkou.
Vysápali jsme se na neovulkanický vrch nad jezerem, jen aby nám někdo zhasl a vylil kýbl vody na hlavy. Nechali jsme se zlákat paprsky slunce, ale za rohem už se chystala šedá hradba deště, na níž byl ze skalní vyhlídky pěkný pohled.