Trin's personal website about photography, urbex, nature, events, drawings and PC games.
Naskytla se příležitost prozkoumat zaniklou poustevnu z druhé poloviny osmnáctého století, nacházející se v opuštěném skalnatém údolí uprostřed lesů. Toho času na zemi ještě ležela hutná vrstva sněhu a ačkoliv po ránu lesy halila mlha, později vysvitlo slunce a vykouzlilo krásné paprsky, protínající porost. Poustevna sestává ze tří místnostní, studánky a ochranného valu.
Poslední výlet před odjezdem a uzavírkou cest se odehrál v ještě stále zasněženém údolí, kde jsem zdokumentovala aktuální stav některých skalních vytesánků, přepočítala jsem chrupkající netopýry a při vší únavě si na chvíli sedla pod strom a četla si Sherlocka. Navzdory všemu bylo tak půl hodiny příjemně teplo a ptáci zpívali ve křoví.
V okolí Pekla jsme se vyskytli dvakrát. Oblast si stále držela sníh a v okolních roklích mrzlo. Vypravili jsme se ze Sosnové a prvně se pozastavili u křížku a u památníku padlého Italského vojáka, dále jsme pokračovali až k památníku obětem pochodu smrti ze Schwarzheide. Na Skautskou skálu jsme se podívali až při druhé návštěvě. Nachází se zde i několik do skály tesaných sklepů a taktéž další vchod do Pekla.
Jednoho únorového víkendu jsme se s Indym a s Alienem prošli po ulicích a okoukli, kterak se městské kouty rozpadají a co je v nich nového. Obešli jsme i výstavku k významnému výročí povýšení osady na město, což bylo to jediné, co v exteriérech zůstalo k okouknutí. Silnice zely prázdnotou, dokonalé časové okénko pro natáčení zombie apokalypsy.
Dovolená v lesích, sto jarních kilometrů, mráz, led a spousta mlhy. Tak by se daly popsat první dny u zamrzlého rybníka. Hned, jak jsme vysypali zavazadla z kufru samohybu, zvedli jsme své líné humanoidní součástky z pohodlných gaučíků a vypravili jsme se na procházku do lesa.