Trin's personal website about photography, urbex, nature, events, drawings and PC games.
Od druhé světové války opuštěný cínový důl a zajatecký tábor má stále co nabídnout. Nejzajímavějšími stavbami jsou bezesporu úpravna rudy, rudná sila a odkalovací nádrž. V zajateckém táboře jsou pouze základy, sklepení a komíny odvšivovací stanice.
V navštívené oblasti se začalo těžit již v 16. století. Novodobá těžní věž a gravitační úpravna vznikly po roce 1939. Dvě šachty se nachází přímo v areálu a jedna o 600 m severněji.
Navštívili jsme zaniklou osadu a v ní několik sklepů, tesaných do pískovce a různých dalších nadzemních místností. Kromě studny a nádrže na vodu je to vše, co po místě z první poloviny devatenáctého století zbylo.
V hustém lesíku, za hradbou z křovin, rozpadá se cihlová budova evangelického kostela z devatenáctého století. Její stěny zakrývá břečťan. Okna i dveře jsou zazděné, když jsem se ale skulinou podívala dovnitř, všimla jsem si stržených podlah. Mocné trámy se jako hromádka třísek sesypaly do přízemí. Kostel před svým definitivním zánikem sloužil jako škola, jako byty a jako sklad chemikálií.
Kam se jít v parném létě ochladit než do podzemí, v němž panuje konstantní teplota do deseti stupňů. Plánovali jsme ještě nějaké popojíždění, a tak jsme se v podzemních nádržích zdrželi jen krátce a neoběhali jsme všechny končiny, které by si ještě zasloužily další bádání a nasvěcování a fotografování. Tunely jsou opravdu dlouhé a vyžadují nejenom kondici ale i spoustu času.