Vichřice nad těžní věží

Původně to nebylo vůbec v plánu, měli jsme namířeno do dolu cínového, ale naskytla se zajímavá destinace, ze které mi oči přecházely. Přijeli jsme na místo. Řidič se snažil vystoupit a poryvy větru ho uklidily zpátky do auta a zabouchly za ním dveře. Nad železobetonovou těžní věží, tyčící se jako citadela nějakého temného pána nad areálem dolu, letěly tmavé mraky a vítal nás mocný fukéř.

Pokračovat ve čtení „Vichřice nad těžní věží“

Pustým krajem

V jednom malebném údolí proběhl už třetí ročník landartové akce, jejíž výsledky si chodívám prohlédnout osobně. Tentokrát jsme se však s Indym zdrželi v pustých pláních po okolí. Cestou jsme zahlédli jeleny a černou veverku. Potkali jsme dvě zasypané studně, zarostlé zbytky obydlí a cestou zpět trochu sprchlo.

Pokračovat ve čtení „Pustým krajem“

Milověci 2018

Možná že s milověcmi letos trochu předbíhám událostem, ale myslím si, že decentní hromádka fotografií různých velikostí a jeden print na plastové desce pro můj rozpočet docela postačí. Věnovala jsem vrchní část jedné ze stěn galerii a připojila jsem printy od fotografa, se kterým jsem byla na výletě v podzemní továrně.

Pokračovat ve čtení „Milověci 2018“

Podzemní továrna v roce 2018

S průzkumnictvím této konkrétní destinace jsme začali už v roce 2013. Od těch dob čas od času zdokumentujeme stav věcí. A stejně jako před dvěma lety i tentokrát přijela výprava z Moravy (v hojném počtu jednoho ks fotografa). I má výprava byla zpočátku poněkud malá. Později se na jedné z křižovatek u výrobních sálů rozrostla o Indyho, který neváhal, nasedl do urbexwagenu a přiřítil se k dolu.

Pokračovat ve čtení „Podzemní továrna v roce 2018“

Rozpadlé budovy u letiště

Okna už zavřít nejdou.

Ještě jednou jsme se vrátili k opuštěným budovám u letiště. Ani tentokrát jsme neobsáhli všechno. Z pojezdové ranveje jsme zamířili k prvnímu objektu, který ještě částečně slouží k účelům leteckého klubu. Tam jsme na vrata neklepali, ale vypravili jsme se do budovy naproti hangáru. Kromě pár nápisů a rozlehlého sálu nenabídla nic extrémě zajímavého, v prvním patře z potrubí ve stropě rostli trifidi. Venku v křoví jsme zavětřili a zamířili k jakési další stavbě, jejíž polorozpadlá šedá stěna prosvítala mezi stromy.

Pokračovat ve čtení „Rozpadlé budovy u letiště“