Trin's personal website about photography, urbex, nature, events, drawings and PC games.
Naskytla se příležitost prozkoumat zaniklou poustevnu z druhé poloviny osmnáctého století, nacházející se v opuštěném skalnatém údolí uprostřed lesů. Toho času na zemi ještě ležela hutná vrstva sněhu a ačkoliv po ránu lesy halila mlha, později vysvitlo slunce a vykouzlilo krásné paprsky, protínající porost. Poustevna sestává ze tří místnostní, studánky a ochranného valu.
Od poslední rozvodněné návštěvy Pekla uběhla už nějaká voda. Tehdy v údolí téměř nikdo nebyl. Tentokrát zde byli úplně všichni. Voda klesla a my jsme to vzali zeširoka, roklemi, kde se původně nacházela bažina a teď je to tam jak u Suchánků. Obešli jsme zadní trakty pod viaduktem a vtrhli jsme do Pekla.
Nedaleko hranic s Německem leží ztracené skalnaté údolí, na jehož dně stával dřevěný hostinec, který byl opuštěn v roce 1945. Údolím se line mechem a kapradím zarostlé koryto potoka, které se plní jen po delších deštích a putuje dál do Labe. Na skále je ještě patrná část nápisu a kapradí již zakrylo pískovcové základy stavby.
V jednom malebném údolí proběhl už třetí ročník landartové akce, jejíž výsledky si chodívám prohlédnout osobně. Tentokrát jsme se však s Indym zdrželi v pustých pláních po okolí. Cestou jsme zahlédli jeleny a černou veverku. Potkali jsme dvě zasypané studně, zarostlé zbytky obydlí a cestou zpět trochu sprchlo.
Sobota 17. března se nesla v duchu procházky po okolí. Nasněžilo, a tak jsme vyrazili do Opárenského údolí, v němž se nachází nejeden mlýn. Nad údolím stojí trosky hradu Opárno, které bývají dobře vidět z vrchu Lovoš.