Podzemní továrna v roce 2018

S průzkumnictvím této konkrétní destinace jsme začali už v roce 2013. Od těch dob čas od času zdokumentujeme stav věcí. A stejně jako před dvěma lety i tentokrát přijela výprava z Moravy (v hojném počtu jednoho ks fotografa). I má výprava byla zpočátku poněkud malá. Později se na jedné z křižovatek u výrobních sálů rozrostla o Indyho, který neváhal, nasedl do urbexwagenu a přiřítil se k dolu.

Pokračovat ve čtení „Podzemní továrna v roce 2018“

Zrcadlový sál o tři roky později

Sem tam se dají nalézt cedulky na dveřích.

Je to již tři roky, co jsem vyfotografovala zrcadlový sál v jednom podniku. Minule, je to už také nějaká doba, nám to se sálem poněkud nevyšlo. Takže snad tentokrát by to mohlo být v pohodě. Prošli jsme budovou se dvěma tvářemi – jedna strana hlásá rozpad a destrukci, druhá strana budovy místy vypadá, že by stačilo omést pár pavučin a pověsit záclony.

Pokračovat ve čtení „Zrcadlový sál o tři roky později“

Podzemní svět

Jedna zachovalá místnost.

Přikodrcal Indy, takže jsme v sobotu dopoledne vyrazili směr naše oblíbené podzemí, že se tam projdeme, když je venku tak naprd. Urbexwagen se vyškrábal do kopce k malému parkovišti, kde už stály další dva samohyby, jeden z Německa. To mohlo znamenat spoustu věcí. Takže jsme se doobalili do urbexáckých ohadrů a vyrazili jsme po zasněžené cestě, mlhou a lesem ke vchodu, který nás při úplně první návštěvě před několika lety celkem vyděsil :).

Pokračovat ve čtení „Podzemní svět“

Zpět do temných chodeb podzemní továrny

Rozhodli jsme se s Indym, že si také uděláme jarní prázdniny, využijeme jakéhokoliv počasí a pořádně provětráme urbexovo-detektorářské ohadry. Auto už si chtělo také protáhnout kola a trochu si zalyžovat po loukách a lesích. Někdo nás vyslyšel a zařídil sněhovou pokrývku – že dík. Ale dost bylo sarkasmu. Prvního března jsme se podívali i pod zem do známé a ve všech koutech světa profláknuté nacistické továrny.

Pokračovat ve čtení „Zpět do temných chodeb podzemní továrny“

Fotokniha podzemní továrny

Přízračná dílna/sklad.

Lezly jsme do podzemí, fotily loupající se kamení a nasazovaly krky. Nastal čas udělat si méně nebezpečnou radost a tou se stala fotokniha, sestavená z několikráte prosetého výběru obrázků z pěkné hromady galerií. Kupodivu jsme se na mnoha věcech shodly a mnohokráte zaznělo, že přesně takhle jsem to myslela a tohle se k tomu přesně hodí, tohle přehodíme a tuhle stránku posuneme. Hromada práce. Jezdíte, fotíte, filtrujete, sestavujete a pak vám konečně přijde vaše vlastní dílko. Jsem velký potěšenec, protože to prostě jde a můžu se s tím pěkně poňuchat.

Pokračovat ve čtení „Fotokniha podzemní továrny“