Trin's personal website.
V noci mrzlo až praštělo a stromy obalila jinovatka. Odpoledne jsem přemýšlela, jestli se někam vůbec vrtat. Tentokrát, tuším, že letos poprvé, jsem si na netu našla nějakou fungující webkameru a ta zvěstovala mraky nad vrstvou inverze. Takže pro fotografování staříkem nic moc, všechno bude šedé, ale i tak jsem se chtěla projít. Je otázka, jestli ta 14 kilometrová cesta je ještě procházka nebo masochismus.
Vypravila jsem se po dlouhé době na procházku, i když tu mrholilo, zemi pokrývala vrstvička námrazy a vesměs nebylo vůbec nic vidět. Foťák jsem si vzala, pro jistotu, stativ už ne. Po celou dobu jsem nepotkala ani živáčka, kdo by se také plácal na kopec, když je tak hnusně.. nebo není? Neplánovala jsem, kam zase zajdu, měla jsem s sebou jen mizerný kus chleba, protože sušenku už jsem dávno sežrala. Minula jsem pár odboček, na nichž se rozhoduji, kam se vrtnout.
Mám tu takový víkendový mix z lesů a kapradí a odrbaných domů. Chtěli jsme se s mužem podívat, jak to po roce vypadá na věži hradu Kostomlaty (Sukoslav) a co je nového na nádvoří a v okolí. U nás panovala velice hustá mlha, takže jsme si celou věcí nebyli moc jistí, přesto však jako bychom prolezli skříní a v okolí hradu na nás vykouklo sluníčko.
Na Svatého Václava jsme se s Indym domluvili, že půjdeme hodit oko tady u nás, v našem malém chemickém městečku. Akce mi přijde rok od roku větší. V každém koutu města hraje jiná kapela. Všude jsou stánky, kolotoče a také se otevírá radniční věž.