Hrad Bezděz a tvrz Jiljov

Navštívili jsme s Ritterem podzimní hrad Bezděz, na který nám celou dobu krásně svítilo slunce. Výhledy do krajiny byly poněkud zamlžené, ale barevnost scenérie nám to vynahradila. Cestou jsme se ještě pozastavili u malé tvrze Jiljov, ke které se vážou mé osobní vzpomínky. Před dávnými časy zde totiž proběhla má první larpařská bitva mezi mocným čarodějem a jeho armádou a skupinou dobrodruhů, dorazivších od nedalekého Chudého hrádku, kam bych se ráda ještě podívala.

Pokračovat ve čtení „Hrad Bezděz a tvrz Jiljov“

Hrad Bezděz 2017

Hrad Bezděz byl vystavěn v letech 1265 – 1278. Jeho zakladatel Přemysl Otakar II. se jeho dostavby zřejmě nedočkal (zemřel v bitvě na Moravském poli). Bezděz reprezentuje ranou gotiku a do dnešních dnů se zachoval v autentické podobě, protože neprocházel žádnými významnými přestavbami. Zajímavou budovou je nejen krásná hradní kaple, ale i královský palác s fragmentem točitého schodiště, velká věž, na kterou můžeme vystoupat a rozhlédnout se po kraji v okolí Máchova jezera, purkrabský palác, v jehož patře probíhají výstavy. Okolo studny projdeme k manským palácům a prostoru, kde se konají různé akce.

Pokračovat ve čtení „Hrad Bezděz 2017“

Hrad Lukov v červenci 2017

Zase jsem si jednou zakoupila lístek na rozpadlý hrádek Lukov a vyrazila obhlídnout hradby s Indyho kamerovým systémem. Na Lukově jsem se podívala na výstavku Dech renesance, která by jinak byla zamčená, a také do sklepení s dalšími artefakty z dávných dob Česko-uherských válek. Neopomenula jsem ani výstavku ve vstupní věži a prošla jsem se po všech koutech, okolo hradu, na věž u hradeb i na skály Králky. Byl to zase docela příjemný výlet a ano, i sem chodí spousty lidu.

Pokračovat ve čtení „Hrad Lukov v červenci 2017“

Bratislava 2017

Trojmostí.

Vyrazili jsme na skok do Bratislavy. Nechali jsme samohyb v garážích chrámu konzumu a přes Most SNP jsme přešli do Starého Města. Nad mostem se tyčí známá UFO restaurace, kam bych se třeba jednou ráda podívala. V historických uličkách panoval ruch a davy. Restaurace měly otevřené letní terasy a i přes velké vedro se centrum těšilo velkému zájmu turistů. Občas se mi povedlo blýsknout malé křivolaké pobočné uličky, průchody a zašívárny, kterých je tu hned několik. Nesměla jsem minout ani omšelé domy, kostelní dveře a výhled z hradu dolů na UFO a další dva mosty nad Dunajem.

Pokračovat ve čtení „Bratislava 2017“

Lovoš a makové pole

Průhledem ve stromořadu nakukuji na Lovoš.

Naše společné výletování jsme s Ritterem započali nablížením k parkovišti pod vrchem Lovoš a po té turistické značce vzhůru. Široká lesní cesta byla stíněna stromy. Dole popadaly bílé okvětní plátky, a tak to vypadalo, jako kdyby trochu sněžilo. Nejprve jsem jej zatáhla na skalní vyhlídky okolo Kybičky, pak jsme se vrátili k sedlu a vyrazili na vrchol. Udělala jsem pár obrázků, jakože jsem tam byla a v dálce jsem zahlédla červené makové pole.

Pokračovat ve čtení „Lovoš a makové pole“

Milešovka

Z Ostrého jsme se přehoupli do Milešova (kde se dá nalézt spousta starých domečkovitostí) a tou nejdelší cestou jsme se pomaličku vydali vzhůru na nejvyšší horu Českého Středohoří Milešovku. Trasa byla dlouhá 2,6 km a stoupání činilo 446 metrů. Bylo to vpravdě náročné, u rozcestí s hromadami šutrů už jsem si musela hlodnout do cukrů, ale vylezli jsme až na vrchol.

Pokračovat ve čtení „Milešovka“