Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Indy mě pozval na výlet po terezínských zamčených domech, a tak jsem tedy sbalila fototechniku, zimní bundu do terénu a jednoho listopadového odpoledne jsme vyrazili na exkurzi. Dlouhé ztichlé chodby ve vojenské nemocnici byly prozářené zapadajícím podzimním sluncem. Zatímco v kinosále už se šeřilo a na půdách panovala úplná tma, protkaná paprsky, prodírajícími se malými okny.
Letos jsme konečně začali blíže prozkoumávat pevnost Terezín. V infocentru jsme dostali dva dobré tipy na výlety (do Rabštejna a také do ztracených zákoutí Terezína). Zabookovali jsme si tři vstupenky hned, jak se mi objevila událost na FB (k něčemu je FB přecijen dobrý).
Terezínská pevnost začala vznikat společně s Josefovskou pevností již v roce 1780 k ochraně země před vpády pruských vojsk. Stavěla se na zelené louce z dostřelu tehdejších děl a o deset let později byla víceméně hotová. V roce 1940 došlo k přeměně Malé pevnosti na policejní věznici gestapa a do roku 1945 počet vězněných osob dosáhl počtu 5500, živořících za zdmi, ve špíně a strachu, pod despotickou nadvládou velitele i dozorců.
Základní kámen ke stavbě terezínské pevnosti byl položen 10. října 1780. Začala vznikat obrovská stavba k ochraně země před vpády pruských vojsk. Celková délka pevnostních valů činí téměř 4 kilometry, vybíhá do mnoha bastionů a vytváří tak hvězdicovitý tvar pevnosti, jejíž areál je protkán uměle zatopitelnými kanály. Na povrchu stojí nejedna vojenská budova z dávných i méně dávných časů temné historie a pod cihlovými zdmi leží desítky kilometrů chodeb.
Ve Březně u Loun leží malý skanzen, který vznikl jako výsledek archeologického výzkumu, probíhajícího od padesátých let dvacátého století. Rozličné stavby vznikaly v osmdesátých a devadesátých letech. Momentálně je upravován dlouhý dům z mladší doby kamenné, který dostává novou střechu.
Navštívili jsme s Ritterem podzimní hrad Bezděz, na který nám celou dobu krásně svítilo slunce. Výhledy do krajiny byly poněkud zamlžené, ale barevnost scenérie nám to vynahradila. Cestou jsme se ještě pozastavili u malé tvrze Jiljov, ke které se vážou mé osobní vzpomínky. Před dávnými časy zde totiž proběhla má první larpařská bitva mezi mocným čarodějem a jeho armádou a skupinou dobrodruhů, dorazivších od nedalekého Chudého hrádku, kam bych se ráda ještě podívala.
Hrad Bezděz byl vystavěn v letech 1265 – 1278. Jeho zakladatel Přemysl Otakar II. se jeho dostavby zřejmě nedočkal (zemřel v bitvě na Moravském poli). Bezděz reprezentuje ranou gotiku a do dnešních dnů se zachoval v autentické podobě, protože neprocházel žádnými významnými přestavbami. Zajímavou budovou je nejen krásná hradní kaple, ale i královský palác s fragmentem točitého schodiště, velká věž, na kterou můžeme vystoupat a rozhlédnout se po kraji v okolí Máchova jezera, purkrabský palác, v jehož patře probíhají výstavy. Okolo studny projdeme k manským palácům a prostoru, kde se konají různé akce.
Zase jsem si jednou zakoupila lístek na rozpadlý hrádek Lukov a vyrazila obhlídnout hradby s Indyho kamerovým systémem. Na Lukově jsem se podívala na výstavku Dech renesance, která by jinak byla zamčená, a také do sklepení s dalšími artefakty z dávných dob Česko-uherských válek. Neopomenula jsem ani výstavku ve vstupní věži a prošla jsem se po všech koutech, okolo hradu, na věž u hradeb i na skály Králky. Byl to zase docela příjemný výlet a ano, i sem chodí spousty lidu.