Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Šla jsem se na chvíli projít po Osmičce, což je lesopark na břehu řeky Labe. Pokecala jsem si s kachnami a měla jsem kliku, protože zrovna kolem jela dlouhatánská výletní loď. Na to, jak se po obloze proháněly duchny ohromnou rychlostí, bylo celkem teplíčko. Udělala jsem cestou pár rychlých cvaků a videozáznamů a doma všechno spíchla horkou jehlou.
Vytáhla jsem z archivu více obrázků. Achatina už se vyskytla na malůvce z Inkscape, tak tentokrát jsem ji zakomponovala do houboviště na papíře. Pro mě je to způsob relaxace. Když se nehoním za vlky po lesích a za mraky po kopcích, abych si udržela mozkovou buňku v chodu, kreslím si malůvky.
Byla jsem v náladě něco si namalovat. Stává se mi to tak dvakrát do roka, což je pořád víc, než dříve. V dávných časech jsem kreslila tužkami, co se mi tu válely a celkem mi to chybí. Skill ale v průběhu let a jiných projektů poněkud vyprchal. Pak jsem neměla dlouhé roky na nic takového vůbec náladu a podobně.
Vysoké teploty povolily, a tak jsme se s Indym a Alienem vypravili do neznámých končin v Jizerských horách. Oprášila jsem fototechniku a pofotila okolní kopečky, lesy a květenu, rostoucí na loukách a pastvinách, toho času posekaných. Zlatavá stébla trav dala tušit, že už se rok přehoupl do své druhé poloviny. Nad kopečky poletovala oblaka rozličných tvarů. Oblačnost se přehnala nad našimi hlavami. Cestou zpět se z celého chumlu spustil déšť, ale to už jsme valili po dálnici dom.
Akce batato (podle vzoru couch potato) trvala déle, než bych třeba čekala. Možná, že by bylo dobré začít kreslit v menším rozlišení a až pak obrázek zvětšit při exportu. Zanesu to do kronik. V patičce webu mi už přes deset let vězí temné podzemí, protože je to patička webu. V poslední době tvořím v Inkscape, rozhodla jsem se, že si tu netopýří jeskyni překreslím do svg.
V noci 11. června 2019 se nad republikou přehnala bouřka a předvedla parádní světelný stroboskop. Vyzkoušela jsem si noční časosběrný režim na vypůjčeném GoPro. Testovala jsem různá nastavení. Zatím nejlepší se mi jeví klasický nightlapse, ukládaný jako série *.jpg obrázků, s expozicí nastavenou na 2 vteřiny. Bouře prolétla celkem rychle. Ráno jsem ještě zapla denní časosběr, ale neměnila jsem žádné další nastavení.
Letní horka trochu povolila své sevření. Chvíli jsem pozorovala, jak se po nebi prohánějí duchny a hází stíny přes celou krajinu. Nedalo mi to a vypravila jsem se tedy na procházku. Protože jsem si v podzemí vyzkoušela časosběrné focení, chtěla jsem si ho vyzkoušet i nad zemí.
Spáchala jsem si video z rozličných výprav odnikud nikam, pár timelapse kousků, většinou z Nikonu, jenom něco málo z GoPro. Střídají se destinace i roční období. Neobsáhla jsem úplně celý rok 2018, ale většinu z něho ano. Byly to fajnové výlety za dobrodružstvím a tady je jejich kompilace.