Trin's personal website about photography, urbex, nature, events, drawings and PC games.
Zase jsme vytáhli paty směrem na sever do Krušných hor, abychom se pokochali mlhou hustou, že by se dala krájet a stromy bez listí, za jejichž větvemi pomalu zapadalo slunce. Zpět jsme projížděli Silent Hillem a ačkoliv to ve videu není moc vidět, tma už pokročila a celá oblast pod kopečky působila značně bubákovitě.
Výlet na malý Lovoš proběhl celkem hladce, cestou tam jsem potkala jediného běžce a cestou zpět skupinku turistů. Jinak bylo v lese příjemně mrazivo, na zem se snášely vločky a i když nijak významně nesněžilo a kraj byl překrytý mlhou, prošla jsem se ráda.
Jeden mlhavý a jeden deštivý den v lesích Jizerek. Smrková monokultura je sem tam narušena hnědými listy buků, na balvanech v roklích a skalách hojně roste zelený mech a bublající potůček napájí břehy. Zelenají se nacucanými rostlinami. Vítr hučí ve větvích a nad vrcholy kopců letí mlha.
Několikero procházek okolo Máchova jezera a po Starých Splavech. U jezera bylo nádherně a ve stínech už se sbírala třpytivá námraza. Na procházky jsem chodila jak se stativem, tak i bez něj. Na skok jsem se zastavila i u rozsvěcení stromku.
Už se přiblížila zima a studený vzduch dával vědět, že je na čase vytáhnout rukavice. V koridoru, ohraničeném kopci ze všech stran, ke kterému jsem se pomalu blížila houštím, vždycky trochu vane vítr. Přimrzaly mi ruce ke stativu, ale když svítilo slunce, ještě zvládalo trochu hřát.