Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Jsou dny, kdy jedna jeden a půl litrová láhev na vodu nestačí na krátký odpolední výlet. To si vybavuji, jak jsme ve čtyřicetistupňových vedrech prozkoumávali trosky v okolí letiště. Dnes už v těch místech nic nestojí. Tehdy jsem tahala lahve dvě.
Některých věcí si člověk všimne, až když se zastaví a začne pořádně mžourat okolo sebe a čím více mžourajících očí tím lépe. Díky tomu jsme si všimli, že vytesaných sklípků a jeskyněk je ve skalách mnohem více než jenom ta jedna kdesi za stromy.
Prošla jsem se po starých známých místech v jedné ze zaniklých obcí v bývalém vojenském výcvikovém prostoru, prodrala jsem se přes chroští všeho druhu, smetla nesčetně pavučin a zkroutila si hnáty v nejedné skryté haldě větví, abych si pofotila dávno opuštěné sklepy, chlévy a další zákoutí.
Naposledy jsme se rozhodli být kreativní někdy v roce 2017, když jsme spáchali cosi s názvem Spirits. Strašlivé a strašidelné video stále visí někde na TýTrubce. Tvořivost nás zachvátila i letos (2019) a do příště možná oprášíme nějaké další kousky z larpařského archivu. Masku kostry už nemám, tu před mnoha lety zdědil Hlína pro jednu z rolí na larpu, tak jsem si půjčila tuto pěknou motorkářskou lebčičku. Společně s Alienem a Indym jsme slepili z toho, co dům dal křivou kosu a jali jsme se tvořit snímky.
Prošli jsem se po dosud nenavštívené zaniklé vesnici, poobraceli jsme pár listů a objevili pár sklípků, několik děr do země, skladiště plynových masek i nějaké ty základy domů. Jediná budova, která ještě měla alespoň trochu tvar, byla po sovětech, ale v jedné části se ukázaly klasické pískovcové kvádry původní stavby.
Jednoho horkého letního dne jsme se zase vypravili na výlet doprostřed pustiny. Cestou v údolí jsme minuli vysychající rybníčky. Z lesa nad nimi se ozývalo nějaké velké zvíře, možná že to byl zubr. Jednou jsme ho viděli u krmítek a pak už se tam nikdy žádný nezapomněl. U rybníčků na kopci stojí zbytky menšího dvora a o kus cesty dále se nachází větší dvůr, k němuž vedou cesty z hlubokých roklí.
Byli jsme se s Indym podívat v další vesničce, která zmizela z povrchu zemského se vznikem vojenského prostoru. Nachází se v krásné a divoké krajině, v níž jsme slyšeli jen zpěv ptactva. Nažhavili jsme foťáky a prohlédli si přibližně polovinu zdejšího osídlení.