Trin's personal website about photography, urbex, nature, events, drawings and PC games.
Že bylo zase frišno a deštivo jistě nemusím zdůrazňovat. Prošli jsme se po skalních vytesánkách do roklí a na vyhlídky, omrzly nám periferie a tak vůbec. Socha na kopečku je romantické místo, když si odmyslím bzukot vysokého napětí. Každopádně podzim probíhal v plném proudu, místy cedilo řádně a každý večer jsme se shromažďovali u kamen, jako za starých časů.
Navštívili jsme zaniklou osadu a v ní několik sklepů, tesaných do pískovce a různých dalších nadzemních místností. Kromě studny a nádrže na vodu je to vše, co po místě z první poloviny devatenáctého století zbylo.
Podzimní les skrývá nejednu zaniklou ves, její sklepy a studny, skalní vytesánky, náhony a nádrže. Když spadne listí, je krásně vidět na základy domů, zbytky zdí a spoustu stop od zvěře.
Jsou dny, kdy jedna jeden a půl litrová láhev na vodu nestačí na krátký odpolední výlet. To si vybavuji, jak jsme ve čtyřicetistupňových vedrech prozkoumávali trosky v okolí letiště. Dnes už v těch místech nic nestojí. Tehdy jsem tahala lahve dvě.
Odběhli jsme si na chvíli do lesa v rozpadlé vísce a tentokrát, světe div se, svítilo žblunce, a tak jsem navštívila zbytky hub z předešlé výpravy. Cestou jsem potkala i nějaké nové, také pár jelenů a laní, zdrhajících přes elektrický ohradník.