Vetřelec: Peklo

Vždy mě zajímalo, co se dělo s kolonisty a personálem v Hadleyho naději na planetě LV-426. Z kusých informací v režisérské verzi filmu Vetřelci vím, že se Weyland – Yutani rozhodla terraformovat tuto skálu již před desítkami let, aby zmírnila její divokou atmosféru a mohla tak vysílat prospektory, žijící a pracující v kolonii, do neznámých končin na průzkumy. Oni chtějí získat vetřelce a artefakty a s jistotou vědí, že tu něco je.

Pokračovat ve čtení „Vetřelec: Peklo“

Vetřelec: Probuzení

Už roční zpráva o postupu ohledně zvláštního rozkazu č. 937 dává malé vodítko pro následující příběh z vetřeleckého universa. Kniha lehce navazuje na události z prvního filmového Vetřelce. Záchranný modul Narcissus z nákladní vlečné lodi Nostromo krouží vesmírem již sedmatřicet let. Jediná přeživší na palubě spí hlubokým spánkem a sní o nestvůrách, když pojednou lodní počítač zachytí nouzový signál.

Pokračovat ve čtení „Vetřelec: Probuzení“

Jak jsem hrála Fallout 76

Dvě plechovky.

Fallout hraji už od prvního dílu. Dali jej ke SCORE, takže jsem si mohla doplnit vzdělání na už tehdy stařičké hře. Potom přišel i druhý díl, v roce 2008 třetí, v roce 2015 čtvrtý a prozatím nakonec online otevřený postapokalyptický Fallout 76, který mi přiblížil události roku 2102, 25 let po atomové válce. Odehrává se tedy před událostmi ostatních her v alternativním světě, který vyniká specifickým designem Ameriky padesátých let, připomíná období studené války, na každém rohu se ukrývá bunkr a celé je to vůbec docela hezké.

Pokračovat ve čtení „Jak jsem hrála Fallout 76“

Kingdom Come: Deliverance

Po prvních 91 hodinách hraní už mohu směle prohlásit, že se Kingdom Come od studia Warhorse povedl. Jeho vývoj jsem sledovala jen koutkem oka, občas jsem zahlédla Weekly Torch, ale jinak jsem to nechala běžet. Když jsem pak měla možnost si hru vyzkoušet, zakysla jsem u ní na mnoho nocí, podobně jako u Zaklínače. S tím to bylo ale o dost jednodušší, protože jsem ty reálie znala a těšila se na ně, jak malé děcko.

Pokračovat ve čtení „Kingdom Come: Deliverance“

Dead Island Riptide

Po několika letech jsem si zase zahrála zombičinu v kooperativním módu. A to Dead Island Riptide. Přídavek k Dead Islandu. Zombíci se tentokrát rekreují na tropickém ostrově Palanai v Banojském souostroví. Sluní se na všech verandách domů, postavených na kůlech, při pobřeží Papuy-Nové Guineje, povalují se na bělostných písečných plážích, okusují ty méně šťastné z obyvatel i turistů, relaxují na hladinách vod po monzunu v deštném pralese. A to všechno proto, že někdo testoval virus a měl pocit, že je to dobrý nápad.

Pokračovat ve čtení „Dead Island Riptide“

SOMA

Další základna. I na Omicronu bude o zábavu postaráno.

Po dně Atlantiku ve hře SOMA od Frictional Games se procházím již podruhé. Chladné zdi podmořské základny Pathos II. jsou už 16 hodin mým domovem. První gameplay proběhl na stařičkém notebooku, který už se, stejně jako jednotlivé stanice, rozpadá, ale frčí dál. Podruhé už to zrno obrazu bylo mnohem lepší a neutěšenost oceánského dna na mě šplíchla tíživou atmosféru, z níž se sem tam vrátila ozvěna mých vlastních existenciálních otázek.

Pokračovat ve čtení „SOMA“

How to Survive 2 early access

Jsem sexice s lukem.

Dostala se mi na disk hra How to Survive 2 od studia ECO Software. Hlavním tématem je již mnohokráte proprané téma přežití zombie nákazy a už od počátku jsem to hrála v kooperativním módu v soukromém kempu pro dva. Sem tam jsem odbíhala do svého soukromého tábora tu lokálně a celkově to byla zábavná hra. V době psaní tohoto článku mám nahráno 48 hodin.

Pokračovat ve čtení „How to Survive 2 early access“