Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
I v listopadovém lese se dá objevit pár květů, mechy se krásně zelenají a na všem se třpytí kapičky vody z mrholení. Námraza roztála a všude je bláto. Stromy mizí v houstnoucí mlze, která nepolevuje, jako černé sloupy, tyčí se kamsi do výšin, kam oko nedohlédne.
Vypravila jsem se pod kopec na krátkou dvouhodinovou výpravu. Dole bylo docela teplo a i sluníčko svítilo na cestu, vítr šuměl ve větvích stromů avšak nad zahrádkami už přituhovalo a během časosběrů jsem již lehce omrzala. Ze severu se přihnaly celkem temné mraky a tak jsem natočila i je, jak se krásně valí nad lesem. Spadly z nich všehovšudy jen dvě dešťové kapky. Fotografií mám jen pár a les už je docela opadaný. Celá výprava byla dlouhá přibližně 7 kilometrů.
Šla jsem se na chvíli projít po Osmičce, což je lesopark na břehu řeky Labe. Pokecala jsem si s kachnami a měla jsem kliku, protože zrovna kolem jela dlouhatánská výletní loď. Na to, jak se po obloze proháněly duchny ohromnou rychlostí, bylo celkem teplíčko. Udělala jsem cestou pár rychlých cvaků a videozáznamů a doma všechno spíchla horkou jehlou.
Po všech cestách i necestách, akcích, fotografování svatováclavské šermířské scény a stěhování nábytku vol.24680646 jsem se šla na chvíli regeneračně projít po hřbitově, kde byl v neděli opravdu klid. Slunce svítilo skrze listí stromů, které se již začínají převlékat do podzimních barev. Z prastarých košatých stromů padaly kaštany a bombardovaly okolí.
Během tří slunečných dní jsem se krátce prošla po hřbitově. Procházky od sebe dělily celé týdny. Mezitím už se podzim začal vybarvovat, a to i v lese, kam se ještě chystám v nejbližší době zajít.
Po rozfoukaných Svatováclavských slavnostech přišel prosluněný víkend. V neděli odpoledne k večeru byla chvilka na procházku po lese v okolí Máchova jezera. Hladinu čeřily poryvy větru a vlnky šplouchaly po písečných plážích. Šla jsem se podívat na Šroubovák i na výběžek u mola nedaleko Swampu. Hrad Bezděz byl krásně vidět v dálce za jezerem.
Je tu pravidelně nepravidelný přísun procházkových obrázků z výprav. Fotím si fotím, abych nezatuhla. Dnes jsem nepotkala žádné zvíře, které by se ještě nechalo zvěčnit. Galerie bude plná různě barevných panoramat, mraků, paprsků, bejlí a protisvětla.
Na svých výzkumných cestách do zdejších temných a hlubokých lesů, suťovisk a křovin jsem objevila konkurenta našim přerostlým syčákům a také pěknou černou veverku. Zrovna jsem chroupala sušenku, veverka si v tlamě nesla ořech, tak jsme na sebe chvíli čučely než odhopkala v dál.