Trin's personal website about explorations, nature, events and PC games.
Dnes již stromy nelétaly. I řekla jsem si (odpoledne k večeru), že zajdu na břeh řeky. Sice mi chvilku trvalo, než jsem tam došla, ale nakonec se zadařilo. Zvěř byla přítomna. Kachny si hlasitě povídaly a i dvě vteřiny sluníčka jsem si užila, než zalezlo za obláčky. Obešla jsem kostel. Před sochou nikdo neparkoval, takže jsem ji mohla blýsknout. Enjoy.
Slunce osvětlovalo koruny stromů, jejichž listy se pozvolna proměňují do podzimních odstínů. Vítr šuměl ve větvích, nad krajinou se sbírala oblačnost a po cestách pobíhali zajíci.
A nazpátek aneb v rámci rozhýbávání humanoida dochází k mírným masochismům, i když jsem si říkala, že to vezmu zvolna, dokud se neozval ten vnitřní hlásek ‚a ještě tamhle za roh a rovnou za drobnými památkami, proč ne‘. To mi takhle radí, kam ještě nahlédnout, ale pak už mlčí, když po něm chci vysvětlit, jak se mám s těmi květáky až na zem doplazit zpátky.
Na chvíli jsem nahlédla do exteriérů, abych se rozhýbala. Odpoledne k večeru bylo venku teplo, motýli poletovali z květiny na květinu a shluky rudých šípků svítily na tenkých větvičkách křovin.
Vypravili jsme se do malebné české vísky na skalnatém návrší, prohlédli jsme si zdejší starý hřbitůvek, pár sakrálních památek a prošli jsme se hlubokým skalnatým údolím v okolí. Krásné místo.