Během tří slunečných dní jsem se krátce prošla po hřbitově. Procházky od sebe dělily celé týdny. Mezitím už se podzim začal vybarvovat, a to i v lese, kam se ještě chystám v nejbližší době zajít.
Podzimní cintorín
Po břehu jezera
Po rozfoukaných Svatováclavských slavnostech přišel prosluněný víkend. V neděli odpoledne k večeru byla chvilka na procházku po lese v okolí Máchova jezera. Hladinu čeřily poryvy větru a vlnky šplouchaly po písečných plážích. Šla jsem se podívat na Šroubovák i na výběžek u mola nedaleko Swampu. Hrad Bezděz byl krásně vidět v dálce za jezerem.
Středohoří v září
Je tu pravidelně nepravidelný přísun procházkových obrázků z výprav. Fotím si fotím, abych nezatuhla. Dnes jsem nepotkala žádné zvíře, které by se ještě nechalo zvěčnit. Galerie bude plná různě barevných panoramat, mraků, paprsků, bejlí a protisvětla.
Sluncem prozářený les
Na svých výzkumných cestách do zdejších temných a hlubokých lesů, suťovisk a křovin jsem objevila konkurenta našim přerostlým syčákům a také pěknou černou veverku. Zrovna jsem chroupala sušenku, veverka si v tlamě nesla ořech, tak jsme na sebe chvíli čučely než odhopkala v dál.
K jeskyni a nazpět
Šla jsem se vyvenčit k Braniborské jeskyni a okolí. Už jsem to potřebovala, jako prase drbání. Konečně přestalo pršet, oprášila jsem tedy fotův přístroj, přeskákala silnici, lemovanou křížky a zalezla jsem si do lesa. Vzala jsem to zase ke skalnímu převisu a odtud stejnou trasou nazpátek. Jen jsem sešla bokem, abych se z jedné louky rozhlédla po krásách zdejší krajiny.
Od zimy do jara
Cestou necestou, sněhem, bahnem, ze zamlžené a! zasněžené zimy, jsem se vyškrábala na kopec do sluncem prohřátého jara. Mezitím se pod kopcem rozpustil všechen sníh, avšak mlha zůstala.
Lesními cestami
Hleděla jsem z okna na modré nebe a rozzářené slunce a říkala jsem si, že dneska by to šlo, dneska bych mohla vyrazit do lesa. No a než jsem vystrčila nohu ze dveří, odněkud přilétly mraky. Po dopoledním jaru ani památky.
Zimním Opárnem
V podvečer jsme se vypravili na menší procházku po Opárenském údolí, kterým se klikatí potok. Cestou lze potkat i sochu vodníka, když se pozorně rozhlédneme. Nakonec jsme na parkovišti byli jediní dobrodruhové. Parádní oddychovka.