Trin's personal website about explorations, nature, events and PC games.
Vyrazila jsem do lesa, okolo kopce, jelenů a jiné zvěře na stezku do Opárenského údolí. Sešla jsem po Císařských schodech do mrazivého ovzduší. Údolím protéká Milešovský potok a míjí několik mlýnů. Kousek odsud, u Kempu Jordán, stojí Morový kámen, připomínající oběti epidemie z roku 1680. Ten byl během let neustále pošupován, a tak není jisté, kdeže se ty oběti nachází.
A nazpátek aneb v rámci rozhýbávání humanoida dochází k mírným masochismům, i když jsem si říkala, že to vezmu zvolna, dokud se neozval ten vnitřní hlásek ‚a ještě tamhle za roh a rovnou za drobnými památkami, proč ne‘. To mi takhle radí, kam ještě nahlédnout, ale pak už mlčí, když po něm chci vysvětlit, jak se mám s těmi květáky až na zem doplazit zpátky.
V okolí Pekla jsme se vyskytli dvakrát. Oblast si stále držela sníh a v okolních roklích mrzlo. Vypravili jsme se ze Sosnové a prvně se pozastavili u křížku a u památníku padlého Italského vojáka, dále jsme pokračovali až k památníku obětem pochodu smrti ze Schwarzheide. Na Skautskou skálu jsme se podívali až při druhé návštěvě. Nachází se zde i několik do skály tesaných sklepů a taktéž další vchod do Pekla.
Zase jsme vytáhli paty směrem na sever do Krušných hor, abychom se pokochali mlhou hustou, že by se dala krájet a stromy bez listí, za jejichž větvemi pomalu zapadalo slunce. Zpět jsme projížděli Silent Hillem a ačkoliv to ve videu není moc vidět, tma už pokročila a celá oblast pod kopečky působila značně bubákovitě.
Prošli jsme se po Krušných horách. Chvílemi bylo krásně a celý druhý den foukal vítr a přes kopečky se valila mlha.