Trin's personal website about photography, urbex, nature, events, drawings and PC games.
Stovky metrů chodeb, vytesaných ve skalách v Jánské ukrývají stopy minulosti, vážící se ke druhé světové válce. Nedaleký pomník uprostřed bývalého pracovního tábora dává tušit, jak temná ona minulost byla, když se německá válečná výroba musela přesunout do podzemí.
Podzemí, v němž se line vůně paliva z kdysi obrovských nádrží, je celkem hodně rozsáhlé. Trvá skutečně dlouho, než se člověk dostane z jednoho konce na druhý. Z nádrží už zbývají jen torza a dochovaných je jen málo. Zdi zdobí vrstva popela, do níž už kdekdo vyryl svůj podškrab.
Dala jsem dohromady několik fotografií z úžasných prostorů podzemního labyrintu chodeb, jehož délka se odhaduje na několik desítek kilometrů. Pohráli jsme si s nasvěcováním i s barvičkami. Patří to do naší kreativní série, do které občas zakomponujeme i nějakou postavu, abychom si vyzkoušeli barevné filtry a svícení přímo na místě.
V neděli 25. srpna 2019 jsme se vypravili na dalekou cestu až za Plzeň do kaolinového dolu v Nevřeni, který byl nedávno oficiálně zpřístupněn veřejnosti. Ložisko Orlík bylo odkryto v roce 1858 a těžba kaolinu pro výrobu porcelánu započala v roce 1870 a skončila v roce 1897. Dodnes se v podzemí nacházejí ručně tesané prostory, místy vysoké až dvanáct metrů. Stěny jsou očouzené kahany a mnohá zákoutí zdobí lidová tvořivost z přítomného jílu.
Terezínská pevnost začala vznikat společně s Josefovskou pevností již v roce 1780 k ochraně země před vpády pruských vojsk. Stavěla se na zelené louce z dostřelu tehdejších děl a o deset let později byla víceméně hotová. V roce 1940 došlo k přeměně Malé pevnosti na policejní věznici gestapa a do roku 1945 počet vězněných osob dosáhl počtu 5500, živořících za zdmi, ve špíně a strachu, pod despotickou nadvládou velitele i dozorců.