Dala jsem dohromady několik fotografií z úžasných prostorů podzemního labyrintu chodeb, jehož délka se odhaduje na několik desítek kilometrů. Pohráli jsme si s nasvěcováním i s barvičkami. Patří to do naší kreativní série, do které občas zakomponujeme i nějakou postavu, abychom si vyzkoušeli barevné filtry a svícení přímo na místě.
Ztracená zákoutí Terezína
Letos jsme konečně začali blíže prozkoumávat pevnost Terezín. V infocentru jsme dostali dva dobré tipy na výlety (do Rabštejna a také do ztracených zákoutí Terezína). Zabookovali jsme si tři vstupenky hned, jak se mi objevila událost na FB (k něčemu je FB přecijen dobrý).
Malá pevnost Terezín
Terezínská pevnost začala vznikat společně s Josefovskou pevností již v roce 1780 k ochraně země před vpády pruských vojsk. Stavěla se na zelené louce z dostřelu tehdejších děl a o deset let později byla víceméně hotová. V roce 1940 došlo k přeměně Malé pevnosti na policejní věznici gestapa a do roku 1945 počet vězněných osob dosáhl počtu 5500, živořících za zdmi, ve špíně a strachu, pod despotickou nadvládou velitele i dozorců.
Podzemní chodby pevnosti Terezín
Základní kámen ke stavbě terezínské pevnosti byl položen 10. října 1780. Začala vznikat obrovská stavba k ochraně země před vpády pruských vojsk. Celková délka pevnostních valů činí téměř 4 kilometry, vybíhá do mnoha bastionů a vytváří tak hvězdicovitý tvar pevnosti, jejíž areál je protkán uměle zatopitelnými kanály. Na povrchu stojí nejedna vojenská budova z dávných i méně dávných časů temné historie a pod cihlovými zdmi leží desítky kilometrů chodeb.
Bzovík: klášterní pevnost
Nějakou dobu jsme si plánovali, že vyrazíme na střední Slovensko, pokochat se hrady, zámky a přírodou. Datově přívětivá situace nastala kolem Velké noci. Ovšem také to bývá obdobím, kdy počasí srší vtipem nebo s ním třískají hormony a tak neví, jestli má sněžit, pršet, pálit slunce či být bouřka. Nevadí. Pobyt jsem si užila a naházím sem pár zajímavostí, které jsme s mužem navštívili.