Listopad v soutěsce

Skalní byt pod železničním viaduktem.

Peklo a okolí. Nejprve kraj halila hustá hmla a po té začalo pršet a pršelo celou dobu, jíž jsem strávila na chodníku napříč Peklem, toho času lehce zalitým vodou. Místo vypadalo přízračně až prehistoricky. Kromě srnek se v něm nikdo nevyskytoval. Cestu lemují mocné pískovcové skály i bažinaté rybníčky, plné jasně zeleného rostlinstva. Popadané kmeny obaluje mech a vše halí šero. Jen chvíli počkat a z vody vyleze první topivec a zpoza zatáčky vyjede Geralt na své věrné klisně Klepně.

Pokračovat ve čtení „Listopad v soutěsce“

V Pekle pusto

V okolí Pekla jsme se vyskytli dvakrát. Oblast si stále držela sníh a v okolních roklích mrzlo. Vypravili jsme se ze Sosnové a prvně se pozastavili u křížku a u památníku padlého Italského vojáka, dále jsme pokračovali až k památníku obětem pochodu smrti ze Schwarzheide. Na Skautskou skálu jsme se podívali až při druhé návštěvě. Nachází se zde i několik do skály tesaných sklepů a taktéž další vchod do Pekla.

Pokračovat ve čtení „V Pekle pusto“

Hrad Houska

Na hrad Housku jsme se vydali okolo Vrátenské rozhledny, kam jsme původně namířeno neměli, ale zákeřná uzavírka v jedné odbočce tomu tak chtěla, abychom se vydrápali do výšin. Z rozhledny jsme se vypravili hlubokými lesy, okolo starých samot a několika drobných sakrálních památek, udržovaných spolkem Pšovka až ke zdem tajemného hradu Houska.

Pokračovat ve čtení „Hrad Houska“