Rozpadlé budovy u letiště

Okna už zavřít nejdou.

Ještě jednou jsme se vrátili k opuštěným budovám u letiště. Ani tentokrát jsme neobsáhli všechno. Z pojezdové ranveje jsme zamířili k prvnímu objektu, který ještě částečně slouží k účelům leteckého klubu. Tam jsme na vrata neklepali, ale vypravili jsme se do budovy naproti hangáru. Kromě pár nápisů a rozlehlého sálu nenabídla nic extrémě zajímavého, v prvním patře z potrubí ve stropě rostli trifidi. Venku v křoví jsme zavětřili a zamířili k jakési další stavbě, jejíž polorozpadlá šedá stěna prosvítala mezi stromy.

Pokračovat ve čtení „Rozpadlé budovy u letiště“

Průzkum rozpadlých budov u letiště

Hřiště mezi budovami.

U letiště jsme se byli podívat s fotoaparáty dvakrát, naposledy v pátek 6. července a ani tentokrát jsme neobsáhli vše, co jsme chtěli zdokumentovat. Vždycky si vybereme pekelné počasí, kdy se nám podrážky lepí k letištní ploše, tak jak před pár lety, ale co už. Opuštěné okolí bývalého vojenského letiště nabízí nepřeberné množství rozpadlých budov, v nichž probíhala nejedna paintballová i airsoftová válka. Barevná munice vytvořila abstraktní a psychedelické obrazce na stěnách, z nichž se jednotlivé vrstvy nátěrů fotogenicky odlupují a sypou se na zem.

Pokračovat ve čtení „Průzkum rozpadlých budov u letiště“

Laboratoř

Retro.

Cizí zaneřáděné pracoviště s opuštěnými baňkami a zkumavkami, překryté pavučinami, stejnými, které najdeme v každém okně, se nám zdá celkem fotogenické. Ještě když k tomu přičtu vrstvu prachu a korozi na vědeckých přístrojích – dnes by to byly designové kousky do každé laborky – mám celkem ideální aranžmá pro hezký urbexácký snímek do rodinného alba. Rodinou se myslí jednotlivé destinace.

Pokračovat ve čtení „Laboratoř“