V hustém lesíku, za hradbou z křovin, rozpadá se cihlová budova evangelického kostela z devatenáctého století. Její stěny zakrývá břečťan. Okna i dveře jsou zazděné, když jsem se ale skulinou podívala dovnitř, všimla jsem si stržených podlah. Mocné trámy se jako hromádka třísek sesypaly do přízemí. Kostel před svým definitivním zánikem sloužil jako škola, jako byty a jako sklad chemikálií.
Zanikající kostel
