Krátký bouřkový časosběr

V noci 11. června 2019 se nad republikou přehnala bouřka a předvedla parádní světelný stroboskop. Vyzkoušela jsem si noční časosběrný režim na vypůjčeném GoPro. Testovala jsem různá nastavení. Zatím nejlepší se mi jeví klasický nightlapse, ukládaný jako série *.jpg obrázků, s expozicí nastavenou na 2 vteřiny. Bouře prolétla celkem rychle. Ráno jsem ještě zapla denní časosběr, ale neměnila jsem žádné další nastavení.

Pokračovat ve čtení „Krátký bouřkový časosběr“

Spirits of the Underworld

Inspirováni nocí, světlem svíček, večerními procházkami a landartem kdesi v lesích, sebrali jsme svého kreativního ducha a společně s Indym a Vetřelcem vyrazili na dvě ztichlá místa. Jedno připomínalo minulost nedávnou, z dob sovětské okupace, druhé připomínalo časy odsunů německých obyvatel. Řekli jsme si, že dvojí večerní focení pojmeme trochu jinak a přizveme si duše odjinud v podobě rozličných světélek. I přes pěkný mráz nás to všechny docela bavilo a snad zase něco podnikneme :).

Pokračovat ve čtení „Spirits of the Underworld“

Cestovní cvaky

Červánky nad Práglem.

Sem si odložím pár zimních cvaků z rozličných cest. Většinou jsou típané za jízdy, při rozjímání na pumpě (shoda náhod a okolí), případně v nočních ulicích a tak. Začnu těmi z druhého prosincového týdne a když se něco naskytne, přihodím. Takový pozdní sběr twítů a různých odložeností, které zapadly. Případně míst, kam bych se chtěla podívat a v klidu je vyfotit (například kaplička na kopci).

Pokračovat ve čtení „Cestovní cvaky“

Skorolistopadové opékání a jiná světlíška

Svíčka, plamének pro někoho.

Mám tu pár náladovek (doslova), které jsem nasbírala během podzimu. Vždy když nastanou podzimní mlhy a tma je téměř neustále, sluníčko nepovystrčí nos, mám náladu zapálit svíci, třeba pro někoho nebo jen tak. Pár mi jich voní v mém skladišti (skříň, ve které je snad úplně všechno, od dřevěných mečů, larp ohadrů, goth ohadrů a detektor hadrů, přes batohy, helmy až po bedny s šutrama a nářadím), takže když přijde jejich čas, vytáhnu jednu z nich, no a nakonec z ní zbyde ještě korýtko na chlast :), taková blbůstka.

Pokračovat ve čtení „Skorolistopadové opékání a jiná světlíška“

Deštivý cintorín 2013

Německá část hřbitova.

Za noci duchů, kdy pršelo a kočičí hlavy se leskly ve svitu svic, jsme se vydaly na malý hřbitov udělat pár obrázků. V sobotu večer zářila snad každá lampička, jen některé dávno zapomenuté a zarostlé pomníky stály v temnotě jako hraniční kameny, oddělujíce území nikoho od zbytku světa. Zapálila jsem jedno ze světélek ve starší části hřbitova a vychutnávala si atmosféru soumraku v níž poblikávalo nepřeberné množství hvězd. Soumrak se postupně přelil do inkoustově černé tmy a déšť pomalu sílil, a tak byl čas přesunout se domů do tepla.

Pokračovat ve čtení „Deštivý cintorín 2013“

Toulavý hledáček 2012

Krásný domeček s narnijskou lampou v popředí.

Určitě bych měla zapisovat častěji. Ale jak tak vlaji od bodu k bodu a vše mám roztahané po papírech, galeriích a zlomek i po internetech, nějak nezaznamenávám pořádně a pak vše seškrábu zpětně, abych nezapomněla. Mohou mi utéci jemné nuance a postřehy. A sem se toho dohrabe zlomek. Smekám totiž před spisovateli a psavci, kteří stále mají slinu a nenechali se semlít realitou a pokud se nechali semlít, pak stejně mají slinu a píší vzletně a já tak ráda čtu. Za dobu svého offline období jsem přečetla všechno, co mi kamarád přinesl a že toho bylo.

Pokračovat ve čtení „Toulavý hledáček 2012“