Mlhy nad Středohořím

Dnešní epické nebe nebylo zprvu vůbec jisté. Vyrazili jsme na tradiční procházku do lesa, v němž se zhusta převalovala mlha. A v jedné části za několikerou zatáčkou se lehce vyjasnilo, vykoukly vrcholky kopců. Spáchala jsem audiovizuální záznam. Fičel vítr, takže nahoře mi to cukalo kamerou, ale pár několikaminutových záznamů jsem dala. Byla to nádhera. Nebe hrálo barvami, od nejtemnějších stínů po žhavé sluneční paprsky. Počasí pokaždé připraví jinou podívanou a když máme štěstí, tak se na to můžeme i mrknout.

Pokračovat ve čtení „Mlhy nad Středohořím“

Ledové království v lese

Zima čaruje a vrství.

Na chvíli jsem se zastavila, přerušila jsem cídění a vybalování po všech těch cestách a vyrazila jsem s Montgomerym ven. Trochu sněžilo, stromy byly celé ojíněné a přes vrcholek kopce přelétávaly nízké mraky. Na takovou podívanou jsem se těšila, i když jsem kvůli všem těm aktivitám šla až kolem druhé, takže se mezitím docela setmělo. Občas vykouklo sluníčko, ale to už se sem hnaly další chuchvalce mraků. Les byl krásně huňatý jinovatkou a cesty zaváté tenounkou vrstvou sněhu, ale i to se tu u nás počítá.

Pokračovat ve čtení „Ledové království v lese“