Mlhavé dálavy a lesy

Že prý bude hezky, říkali, takže když přijeli, na všem ležela hustá mlha, teploměr ukazoval zase hezkých -3°C a co s tím. Co se dalo dělat, nakonec jsme se přecijen vykopali od hrnců s jídlem a šli jsme se projít po zamlžených cestách někam na kopečky. Vzali jsme to oklikou, kam většinou nikdo nechodil, vítal nás celkem studený vzduch. Na několikero vyhlídkách jsem se na chvíli zastavila, abych se pokochala.

Pokračovat ve čtení „Mlhavé dálavy a lesy“

Zimní les začátkem února 2019

Osamělý strom v zamlžené krajině.

Po té, co jsem zjistila, že se na hřbitově provádějí vykopávky, jsem se otočila a vyrazila mlhou zahaleným sadem a lesem na kopec. Pod nohama mi křupal sníh, na cestách ležely ledové krusty z toho, jak předešlý den všechno zhusta tálo. Přes noc poleva zmrzla. Nečekala jsem žádné zázraky, avšak mlha kousek před vrcholem trochu ustoupila a tenkou vrstvou mraků sem tam probliklo slunce. Zima byla třeskutá a tak se mi podařilo vyšťavit všechny dva akumulátory, takže cestou zpátky už nebylo čím fotit. Ale ještěže tak.

Pokračovat ve čtení „Zimní les začátkem února 2019“

Deštivý les

Vypravila jsem se na krátkou procházku do hustolesů za bažinami. Celou dobu pršelo, takže nikde nebylo ani živáčka. V lese začal houstnout opar a vznášel se mezi stromy. Sem tam se ozvalo zapraskání větviček. Na vysokých skalách rostou mohutná stromiska, jejichž kmeny neobejmou ani dva lidé, kamení je pokryto hustou vrstvou lišejníku a všudypřítomný mech svítí svou jasnou zelení.

Pokračovat ve čtení „Deštivý les“

Mlhy nad Středohořím

Dnešní epické nebe nebylo zprvu vůbec jisté. Vyrazili jsme na tradiční procházku do lesa, v němž se zhusta převalovala mlha. A v jedné části za několikerou zatáčkou se lehce vyjasnilo, vykoukly vrcholky kopců. Spáchala jsem audiovizuální záznam. Fičel vítr, takže nahoře mi to cukalo kamerou, ale pár několikaminutových záznamů jsem dala. Byla to nádhera. Nebe hrálo barvami, od nejtemnějších stínů po žhavé sluneční paprsky. Počasí pokaždé připraví jinou podívanou a když máme štěstí, tak se na to můžeme i mrknout.

Pokračovat ve čtení „Mlhy nad Středohořím“