Lukov v listopadu 2017

Lukov bez špetky sněhu jsme navštívili před tím, než jsme odjeli na Slovač. To mi foťák ještě fungoval. Vzali jsme to zeširoka, okolo sochy, přes les a skály až ke hradu. Hrad jsem prošla tam i nazpátek. O týden později už byl celý pod sněhem, z čehož mám video u předchozího příspěvku o hradních končinách. Z této listopadové návštěvy přidám sestříhaný záznam sem, aby se to nepletlo :).

Pokračovat ve čtení „Lukov v listopadu 2017“

Hrad Lukov v červenci 2017

Zase jsem si jednou zakoupila lístek na rozpadlý hrádek Lukov a vyrazila obhlídnout hradby s Indyho kamerovým systémem. Na Lukově jsem se podívala na výstavku Dech renesance, která by jinak byla zamčená, a také do sklepení s dalšími artefakty z dávných dob Česko-uherských válek. Neopomenula jsem ani výstavku ve vstupní věži a prošla jsem se po všech koutech, okolo hradu, na věž u hradeb i na skály Králky. Byl to zase docela příjemný výlet a ano, i sem chodí spousty lidu.

Pokračovat ve čtení „Hrad Lukov v červenci 2017“

Skalstvo lukovské

Návštěvu Lukova a skalního okolí jsme si nechtěli nechat ujít. Bylo hezky, takže nebylo nad čím dumat. Sbalili jsme si svačinu a vyrazili do lesů pod hradem. Oběhali jsme všechny skalní útvary, co jich jen bylo přítomno, na mnohých z nich už se zhusta horolezilo, u hradního stánku bylo taktéž rušno. Malé parkoviště pod hradem zdaleka nestačilo nárokům onoho dne.

Pokračovat ve čtení „Skalstvo lukovské“

Lesní hřbitov

Podzim se s podzimem sešel, vítr přivál bacily, na chvilku přestalo pršet, a tak jsme se vydali na zlínský lesní hřbitov prošmajdat podrážky po cestách a necestách. Silničky s mechovými krajnicemi a štěrkové cesty protkávají rozsáhlý hustoles, v němž se hřbitov nachází. Sice nám slunce zasvitlo jen na okamžik, ale i tak to byla příjemná podzimní procházka. Mám z ní zase pár (set) křivých cvaků.

Pokračovat ve čtení „Lesní hřbitov“

Lukovské skály a zednáři

Nedaleko hradu Lukov se nachází přírodní památka v podobě pískovcových skal s názvem Králky. Skály okolo Lukova ční do různé výše, některé skály mají 30 metrů, některé 10 metrů a stávají se tak cílem horolezců. V 18. století se na Králky často vypravovala panská společnost a skála nahoře byla upravena pro posezení a debatění o všem možném. Setkání šlechty a hrabat Magnisů ze Strážnice připomíná nápis vytesaný do skály. Lze tu objevit i zednářské symboly a kromě toho i velice staré podpisy ve skále. U jednoho z nich je letopočet, začínající číslicemi 17.., což mi přišlo ohromně zajímavé, i když třeba dnešním výškrabům ve zdech nevěnuji pozornost.

Pokračovat ve čtení „Lukovské skály a zednáři“