Svatováclavské slavnosti Lovosice 2017

Dopoledne 28. září jsme se vydali do města, do centra dění mezi stánky a několik pódií s hudební produkcí. Očíhli jsme, co mají kde nového. Nakoukli jsme i na výstavu starých traktorů, která se každoročně pořádá u loděnice. Pěkné počasí z předešlého dne však nevydrželo, takže bylo po celý den zataženo. U kostela sv. Václava, odkud měl Václav vyrazit koňmo na krátkou jízdu mezi lidem až do dvora zámečku, už se šikovali účinkující z historické scény.

Pokračovat ve čtení „Svatováclavské slavnosti Lovosice 2017“

Valdštejnské slavnosti Lovosice 2017

Valdštejnské slavnosti v Lovosicích se letos konaly v režii Kulturního střediska Lovoš a skupiny historického šermu Lepus, s dvacetiletými zkušenostmi s organizováním Budyňské Koruny na Vodním hradě v Budyni nad Ohří. Adam mladší z Valdštejna přijel koňmo a spolu s ním se na slavnostech ukázaly skupiny historického šermu Golem, Alotrium, Vae Victus, Savioli i ostatní Lepusáci, doplněné o tanečníky ze skupiny Saltatores Regina Beatrix, fakíra a tanečnici z Dua Karson či o hudebníky Musica Canora. I tentokrát se všichni vydali v průvodu přes město, krok jim udávali bubeníci ze skupiny Tamboři.

Pokračovat ve čtení „Valdštejnské slavnosti Lovosice 2017“

Lesní zahrada

Trs květin v prasklině mezi skalami.

Včera jsem se byla projít po naší hoře sopečného původu, Lovoši. Na Kybičce (to je ten kopec nalepený hned vedle) to krásně vonělo rozličným bejlím a kvetoucími stromy. Prošla jsem se po hřebeni k různým vyhlídkovým místům, kde v prasklinách skal rostou trsy květin. Vítr příjemně pofukoval a živáčka vidno nebylo. Občas dole v lese zapraštěly větvičky nebo zašustilo listí. Do toho pražilo slunce a rojili se hmyzáci.

Pokračovat ve čtení „Lesní zahrada“

Jarní květena 2017

Sobota, slunečno. Abych nezakrněla, nabila jsem aku, zapomněla jsem si snížit iso, sbalila jsem si sušenky, natřela se faktorem 30, abych zpátky nedošla v podobě hromádky popela a spíše než na procházku jsem vyrazila na prodíračku roštím a kamzičení po svazích. Nechtěla jsem prošvihnout jaro na zdejších kopcích, kde vždycky kvetou podléšky, fialky prosycují vzduch svou vůní a sem tam se najde i lán sasanek.

Pokračovat ve čtení „Jarní květena 2017“

Opárenské údolí v březnu 2017

Do Opárenského údolí jsme se šli krátce projít před návštěvou naší oblíbené hospůdky Oráč. I když je jaro ještě daleko a na vší té šedi jen sem tam zazáří chumle sněženek, stále je co objevovat nebo na co koukat. Svahy údolí tvoří strmá skaliska, stojí v něm minimálně dva mlýny, cesty jsou lemovány náhony a pod železniční tratí existuje spousta podchodů a průchodů k prozkoumání. Údolíčkem se také klikatí potok. Lze odsud vyrazit do několika vesnic, v nichž už jsme tu také byli. Štěbetání ptactva však ruší ozvěny od nově otevřené dálnice, která si to rachotí nad údolím (…). Nenechali jsme se však znechutit, a to ani faktem, že celý víkend bylo takzvaně hnusně, temno a začalo zhusta lít.

Pokračovat ve čtení „Opárenské údolí v březnu 2017“

Zmrzlé království 1. února 2017

Detail ledového bodláčí.

Zima chytá nový dech a nasněžila více než 10 čísel sněhu, stihla také obalit každičký strom a každičkou větévku. Sluníčko se ukazovalo jen sporadicky, ale to nevadí. Že z vrcholku kopce také nebude nic vidět, jsem tušila, ale na zasněžené webkameře o kus dál jsem si to nemohla ověřit. Ven jsem se ale i tak vydala, abych se prošla po zasněženém lese, cestách a sněhovými tunely z větvoví jako úplně první (asi podobné nutkání, jako psát všude nanicovaté first, ne kecám, prostě se mi zrovna chtělo ven).

Pokračovat ve čtení „Zmrzlé království 1. února 2017“