Trin's personal website about explorations, nature, events and PC games.
Vyškrábala jsem se na Lovoš, abych omrkla krajinu, kterak se oblékla do letně zeleného hávu. Pofukoval větřík a tak byl ten výlet celkem snesitelný. Potkala jsem jednoho obřího divočáka a zajíce. V chatě měli otevřeno, ale já dovnitř nešla, protože když jdu fotit do lesíka, obvykle si neberu žádné další závaží (prkenici, ve které se prohání vítr a netopýři). Všimla jsem si, že tam nainstalovali automat s nějakými dobrotami. Rekonstrukce i nadále probíhá.
Podívám se nejenom do Opárenského údolí, ale několikráte také na Lovoš, Kybičku, Ovčín, Radobýl a po zdejších malých pamětihodnostech v období od 12.2021 do 03.2022.
Dnes již stromy nelétaly. I řekla jsem si (odpoledne k večeru), že zajdu na břeh řeky. Sice mi chvilku trvalo, než jsem tam došla, ale nakonec se zadařilo. Zvěř byla přítomna. Kachny si hlasitě povídaly a i dvě vteřiny sluníčka jsem si užila, než zalezlo za obláčky. Obešla jsem kostel. Před sochou nikdo neparkoval, takže jsem ji mohla blýsknout. Enjoy.
Hurá, podzim! No dobrá, chvílemi to ještě vypadalo na parné léto, obvykle do okamžiku, kdy se v dálce mezi stromy začal rýsovat hřeben některého z vrcholů. Ale protože nakonec nepršelo, proběhla akce hladce. Měla to být zdravotní procházka, která se nakonec trochu zvrhla v lození po kopcích.
Po velmi dlouhé době jsem se odhodlala vyhopkat na kopec, kde jsem už nějakou dobu nebyla. Trochu nasněžilo a nad krajem se převalovala mlha. Mrazivý vítr pofukoval na boční vyhlídce řádně. Nahoře byla cesta docela zmrzlá, dole zase namrzly stromy i traviny a všechno vypadalo jako z jiného světa.