Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Vysoké teploty povolily, a tak jsme se s Indym a Alienem vypravili do neznámých končin v Jizerských horách. Oprášila jsem fototechniku a pofotila okolní kopečky, lesy a květenu, rostoucí na loukách a pastvinách, toho času posekaných. Zlatavá stébla trav dala tušit, že už se rok přehoupl do své druhé poloviny. Nad kopečky poletovala oblaka rozličných tvarů. Oblačnost se přehnala nad našimi hlavami. Cestou zpět se z celého chumlu spustil déšť, ale to už jsme valili po dálnici dom.
Oproti minulé cestě skrze zamlžený a zmrzlý les se hodně změnilo. Dokonce bylo takové teplo, že jsem chvíli slackovala na fotolouce. Místo sesle jsem použila batoh a zatímco kamera natáčela, pořizovala jsem si svůj již druhý letošní spálený xicht. Ale bylo to fajn, nad hlavou lítali dravci, v listí se klubaly první jarní květiny a zahlédla jsem i zbloudilého motýla a pěkně huňatého zajíce.
Nepravidelně si chodívám procvičit šunky a fotooko do zdejších hvozdů, a tak můžu vyhlásit, že se stromy už oficiálně barví do podzimních odstínů žlutozelené, temně rudé i oranžové. Mezi stromy pak pobíhají srnky, lesáci a po zemi hopká rozličné ptactvo.
Několikrát jsme se s Indym prošli po lesích a loukách v úplné divočině. Jednou krásně svítilo slunce a z trávy vykukovaly růžové klobouky hub, jindy se zase nad krajinou valily mraky, přes které nebylo vidět ani jeden z hradů, které obvykle cestou míjíme.
Okolo jednoho starého statku teče malý potůček, který napájí nedaleký rybník. Ze statku toho času zbývaly jen dvě velké budovy, v nichž se v každé nacházelo přesně po jedné celistvé místnosti. Krovy už dávno odvál čas a i některé zdi jsou pryč (asi někdo stavěl). Bývalým pokojům nyní vládnou dvoumetrové kopřivy, kterými je možno se prodrat do průchozí chodbičky se zeleným stropem. Šlo by to i oknem za podobným pralesem, ale minuli bychom zbytky komína s odhalenou očouzenou zdí. Při podrobném prozkoumání jsme objevili ohořelé trámy, což bylo možná poslední kapkou.
Navštívili jsme s Indym zase jednu zaniklou vísku, vyfotila jsem obě bývalé školy, ta česká má novou fasádu, ta německá zalátané díry ve střechách. Na louce krásně kvetla rozličná květena a rojili se hmyzové, které jsem se snažila dohnat se sklíčkem v ruce.
V lesích jsme pobíhali celý den celé dva tři dny, stihla jsem občas vytáhnout i foťák. Prozkoumali jsme s Indym několik zajímavých míst. S večerem se ztratili všichni, kdo v bývalém vojenském prostoru byli. Nacpala jsem se borůvkama, pořezala jsem si prsty o bordel v lese – poslední dobou jsem fakt šikovná. Potkali jsme stádo krav, holky na nás zíraly a se západem slunce jsme se sebrali a odjeli. Cestou jsme ještě poradili ztraceným turistům, máme takovou hezkou počmáranou mapu v salátovém vydání. Hnízdící čápy jsme potkali během teleportace z místa na místo.