Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Nepravidelně si chodívám procvičit šunky a fotooko do zdejších hvozdů, a tak můžu vyhlásit, že se stromy už oficiálně barví do podzimních odstínů žlutozelené, temně rudé i oranžové. Mezi stromy pak pobíhají srnky, lesáci a po zemi hopká rozličné ptactvo.
Několikrát jsme se s Indym prošli po lesích a loukách v úplné divočině. Jednou krásně svítilo slunce a z trávy vykukovaly růžové klobouky hub, jindy se zase nad krajinou valily mraky, přes které nebylo vidět ani jeden z hradů, které obvykle cestou míjíme.
Okolo jednoho starého statku teče malý potůček, který napájí nedaleký rybník. Ze statku toho času zbývaly jen dvě velké budovy, v nichž se v každé nacházelo přesně po jedné celistvé místnosti. Krovy už dávno odvál čas a i některé zdi jsou pryč (asi někdo stavěl). Bývalým pokojům nyní vládnou dvoumetrové kopřivy, kterými je možno se prodrat do průchozí chodbičky se zeleným stropem. Šlo by to i oknem za podobným pralesem, ale minuli bychom zbytky komína s odhalenou očouzenou zdí. Při podrobném prozkoumání jsme objevili ohořelé trámy, což bylo možná poslední kapkou.
Navštívili jsme s Indym zase jednu zaniklou vísku, vyfotila jsem obě bývalé školy, ta česká má novou fasádu, ta německá zalátané díry ve střechách. Na louce krásně kvetla rozličná květena a rojili se hmyzové, které jsem se snažila dohnat se sklíčkem v ruce.
V lesích jsme pobíhali celý den celé dva tři dny, stihla jsem občas vytáhnout i foťák. Prozkoumali jsme s Indym několik zajímavých míst. S večerem se ztratili všichni, kdo v bývalém vojenském prostoru byli. Nacpala jsem se borůvkama, pořezala jsem si prsty o bordel v lese – poslední dobou jsem fakt šikovná. Potkali jsme stádo krav, holky na nás zíraly a se západem slunce jsme se sebrali a odjeli. Cestou jsme ještě poradili ztraceným turistům, máme takovou hezkou počmáranou mapu v salátovém vydání. Hnízdící čápy jsme potkali během teleportace z místa na místo.