Mlhy a podzimní les

Vysápala jsem se temnou zamlženou krajinou a lesem, v němž se ze stromů sypalo oranžové podzimní listí, až na kopec, ze kterého bylo vidět širé bílé moře převalujících se mlh. Cestou jsem vyfotografovala pár zákrut, stezek, detailů a natočila několik časosběrů, abych se podívala, jak se mlha valí údolím.

Pokračovat ve čtení „Mlhy a podzimní les“

Podzimním hustolesem

Byla jsem se projít cestou a necestou okolo kopce. Devítikilometrová procházka mi zabrala asi 4 hodiny. Všude raší houby, listí padá ze stromů, chvílemi pršelo a studený vítr se proháněl lesem. Většinou si nic neplánuji, prostě popadnu věci a jdu, kolikrát se chci podívat ještě za támhleten roh a zčistajasna se ocitnu v sedle kopce, kam obvykle chodívám jinými cestami.

Pokračovat ve čtení „Podzimním hustolesem“

Mlhavý podzim v Dubí

Už jako malý capart jsem byla posedlá stromy, spletenci kořenů a tůňkami v nich. Podél lesní cesty, která vedla k hájovně stávaly mohutné stromy, jejichž kořeny vytvářely spletence, po kterých se dalo šplhat. Vždycky jsme lezli po nízkém hřebenu na obou stranách potoka, který v zimě zamrzal a voda působila úplně černým dojmem. Další strom rostl na druhé straně oblouku za hájovnou a pod ním byla dutina, z níž si nejedno místní děcko udělalo bunkr.

Pokračovat ve čtení „Mlhavý podzim v Dubí“