Silence

Mechové zátiší.

Uvažovali jsme, že vytáhneme ten starý žlutý hadr, co měl být původně na závěs a náležitě se jím omotáme, vezmeme koryta, zvonečky a dáme se cestou tibetských mnichů, jenže na kopci to není na závěs, ale na čepici, rukavice, dva svetry a další vrstvy a taky by ta koryta zůstala prázdná, možná by do nich někdo plivl. Umínila jsem si, že musím mít fotku „těžce nad věcí“. Těžké to fakt bylo, neboť jsem se do kopce skoro neunesla a taktéž mě rozesmály schody, které moudřejší raději obešli, protože koho má bavit zvedat nohy. Stromy tu rostou v podivných formacích, někdy skoro z kopce, jindy se tak divně kroutí.

Pokračovat ve čtení „Silence“

Podzim 2010

Do oken zasvítilo slunce a svými paprsky na zdech vykreslilo prohřáté obrázky. Vylákaly mě ven. Beru si fotoaparát, abych pro sebe zachytila krásu podzimu, všechny ty hřejivé barvy stromů a nafotila květenu v makro režimu, se kterým dost zápasím, především pak proto, že se mi velmi klepaly ruce. Překrásně zbarvené stromy, zalité sluncem, vrhaly stíny přes pozlacenou cestu. Občas jsem se prostě zastavila a zírala na tu krásu. Lidi už ani nevědí, co v té přírodě mají.

Pokračovat ve čtení „Podzim 2010“