Mračna nad vysílačem

Že se z mrznoucí mlhy a drobných bílých fleků nakonec vyloupla sněhová pokrývka, mě samozřejmě nepřekvapilo. Naopak, já jsem byla ráda, že bude co fotografovat. Fičan fičel a hučel. V dáli se ozývalo dunění a temné mraky letěly nad krajem vysokou rychlostí. Našla jsem si fotogenický flek na louce u balíků sena, odkud byly vidět nejenom kopečky, oranžová sluneční záře, ale i ona mohutná vrstva oblačnosti ve všech odstínech temnoty. Úplný Mordor. Krása.

Pokračovat ve čtení „Mračna nad vysílačem“

Do skal a jeskyní

Že bylo zase frišno a deštivo jistě nemusím zdůrazňovat. Prošli jsme se po skalních vytesánkách do roklí a na vyhlídky, omrzly nám periferie a tak vůbec. Socha na kopečku je romantické místo, když si odmyslím bzukot vysokého napětí. Každopádně podzim probíhal v plném proudu, místy cedilo řádně a každý večer jsme se shromažďovali u kamen, jako za starých časů.

Pokračovat ve čtení „Do skal a jeskyní“