Do skal a jeskyní

Že bylo zase frišno a deštivo jistě nemusím zdůrazňovat. Prošli jsme se po skalních vytesánkách do roklí a na vyhlídky, omrzly nám periferie a tak vůbec. Socha na kopečku je romantické místo, když si odmyslím bzukot vysokého napětí. Každopádně podzim probíhal v plném proudu, místy cedilo řádně a každý večer jsme se shromažďovali u kamen, jako za starých časů.

Pokračovat ve čtení „Do skal a jeskyní“

Samota

Stav zvěře dostatečný. Humanoidů zero. Deště a mlhy snad až příliš. Procházka po hřebeni k zaniklé samotě a zpátky byla opravdu luxusní a značně zabahněná. Zmokli jsme a v podobném duchu to tak bylo každý další den, strávený v lesích.

Pokračovat ve čtení „Samota“