Industriální procházka po břehu Labe

Výhybka.

Dnes jsem se potřebovala vydupat, nehledě na počasí (šedivo, sněhavo) a napadlo mě jít se projít po břehu Labe kam až ploty a zdi dovolí. Došla jsem do přístavu pro nákladky a ke zdymadlům, kde jsem potkala velkého hlodavce, který tam zrovna žmoulal větvičku. Vzal do zaječích, ale podařilo se mi duchapřítomně cvaknout akční foto (čti mazaninu), ze kterého není moc poznat o koho jde, každopádně chlupáč je machr, že si žije přímo u chemičky a snad ho tam moc neotravují. Nikdo na mě odnikud nevyběhl, a tak jsem ještě típla obrázky každé blbosti, kterou jsem potkala a vysoké červené budovy, která může zalahodit industriálnímu oku. Sněžení nepolevovalo, a tak jsem se v už trochu sněhulákovité podobě odvalila pryč.

Pokračovat ve čtení „Industriální procházka po břehu Labe“

Zimní procházky 2/2016

Cestou domů vystrčilo slunce růžky.

Tak mě napadlo, že bych si mohla půjčit jiný objektiv a jít si zase potrénovat svou levost (a fotografickou křivost) do terénu. Převlékla jsem sklíčko. Na odrbané tělo jsem nasadila 400 g čoček s UV filtrem a kelímkem (čti sluneční clonou), sbalila housku, čokoládu, pití, ochranné vrstvy a zbraňové systémy a vydala jsem se jednou z mnoha produpaných cestiček okolo kopce.

Pokračovat ve čtení „Zimní procházky 2/2016“