Lesem na hrad Opárno

Předvánoční procházka sychravým zimním lesem v okolí Opárenského údolí (pro mě za „kopcem“). Členové výpravy hlásili, že spatřili stádo jelenů a srnek tam, kde jsme je viděli i před rokem. I letos krajina neoplývala sněhem, na nebi letěla jedna duchna za druhou. Hrad i nadále tiše stál na kopci nad tratí, zde se nic nezměnilo, křoví je stále stejně husté a pří výstupu ke křížku začalo pršet.

Pokračovat ve čtení „Lesem na hrad Opárno“

Túra na Lovoš a zpátky

Už je prosinec, uplynul první týden a já jsem se zase dostala do lesa. Listí je spadané, na cestách leží vrstva bláta a ptactvo poskakuje po zemi a loví svačinu. Cestou vzhůru jsem potkala menší hejno, úplně stejně jako nedávno v Ralsku u vodního zdroje. Jsou méně ostražití a více hladoví. Nevím, kolik toho dokáží najít v lese k jídlu, na zahradě jim však vždycky pověsím nějakou dobrotu.

Pokračovat ve čtení „Túra na Lovoš a zpátky“

Zamračené nebe

Vypravila jsem se pod kopec na krátkou dvouhodinovou výpravu. Dole bylo docela teplo a i sluníčko svítilo na cestu, vítr šuměl ve větvích stromů avšak nad zahrádkami už přituhovalo a během časosběrů jsem již lehce omrzala. Ze severu se přihnaly celkem temné mraky a tak jsem natočila i je, jak se krásně valí nad lesem. Spadly z nich všehovšudy jen dvě dešťové kapky. Fotografií mám jen pár a les už je docela opadaný. Celá výprava byla dlouhá přibližně 7 kilometrů.

Pokračovat ve čtení „Zamračené nebe“