Trin's personal website about photography, urbex, nature, events, drawings and PC games.
Jednoho únorového víkendu jsme se s Indym a s Alienem prošli po ulicích a okoukli, kterak se městské kouty rozpadají a co je v nich nového. Obešli jsme i výstavku k významnému výročí povýšení osady na město, což bylo to jediné, co v exteriérech zůstalo k okouknutí. Silnice zely prázdnotou, dokonalé časové okénko pro natáčení zombie apokalypsy.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1790 – 1795, původní hřbitov byl přenusunt o kus dále, avšak v roce 1969 byl zlikvidován. Stojí zde jen kříž a pár zničených náhrobků. Při cestách jsme objevili boží muka a další křížek, několik z nich nám však uniklo (plot, křoví, pes a tak tam nikdo nevlez). U zastávky je pěkná výklenková kaple s Pannou Marií a v obci se dají nalézt i staré budovy zámečku a sýpky. Zámeček je momentálně opravován, a tak jsme se jen podívali z okýnka.
Že bylo zase frišno a deštivo jistě nemusím zdůrazňovat. Prošli jsme se po skalních vytesánkách do roklí a na vyhlídky, omrzly nám periferie a tak vůbec. Socha na kopečku je romantické místo, když si odmyslím bzukot vysokého napětí. Každopádně podzim probíhal v plném proudu, místy cedilo řádně a každý večer jsme se shromažďovali u kamen, jako za starých časů.
V září 2020 jsem se byla podívat na jednom z cínoveckých hřbitovů a při té příležitosti jsem nafotila i něco málo hub v okolí. Hřbitov byl tentokrát posekán a tak bylo vidět více náhrobků.
Vytáhli jsme paty k hranicím, abychom si prohlédli drobné památky napříč Cínovcem. Od důlních děl až po pomník pěti neznámým vojákům. S Alienem jsme brázdili cesty a ulice. Nad Krušnými horami létaly mraky a v osmi stech metrech bylo krásných čtrnáct stupňů.